Rozvoj cestovního ruchu v obcích

Touto spíše praktickou částí bychom uzavřeli modul věnovaný řízení rozvoje cestovního ruchu v územně samosprávných celcích. V první části se podíváme na programy rozvoje obcí a zásady jejich tvorby s ohledem na používání projektů rozvoje cestovního ruchu. Druhá část je věnována příkladům projektů rozvoje cestovního ruchu v obcích, jak je doporučuje MMR, a příkladům takovýchto projektů z Evropy.

Materiály ke studiu

Rozvoj aktivit cestovního ruchu v obcích

Videoprezentace

Příklady projektů rozvoje cestovního ruchu v obcích

Videoprezentace

Fylogenetická biogeografie

Vyzbrojeni všemi potřebnými informacemi z problematiky pohlavního rozmnožování a sledování vývojových linií můžeme přikročit k finální fázi našeho společného snažení. Podíváme se společně na problematiku vlivu prostoru a času na speciační procesy a na úskalí jejich studia. Touto kapitolou bychom mohli kurz uzavřít, ale nebude tomu tak, dále se podíváme na třešničky na dortu – tedy na biogeografické procesy z různých úhlů pohledu.

Materiál jsem připravil komplet v angličtině, ale video k němu je v češtině 🙂 .

Materiály ke studiu

Fylogeografie

Video


Otázky

  • fylogeografické pojmy, metody fylogeografického výzkumu, regionální kladogramy, čas, vikariance versus šíření, fylogeografie a ochrana přírody

Fylogeneze

V předcházející části jsme se společně seznámili s obecnou problematikou biologické systematiky, představili jsme si pojetí druhů, problematiku rozmnožování a poznali jsme mechanismy a typy speciace. Na tomto místě se podíváme detailně na problematiku vzniku nových druhů a možnosti studia jejich evoluce z pohledu fylogenetiky.

Materiál jsem připravil komplet v angličtině, ale video k němu je v češtině 🙂 .

Materiály ke studiu

Fylogeneze

Video


Otázky

  • fylogenetické pojmy, kladogram a jeho součásti, metodika sestavení kladogramu
  • Jak označujeme ve fylogenetice nově získaný (odvozený) znak pro danou vývojovou větev?
  • Jak označujeme kladogram kalibrovaný na absolutní časovou osu?
  • Jak se označuje taxon, který je ve fylogenetické analýze požit mimo analyzovanou skupinu s cílem možného „zakořenění“ stromu kladogramu?
  • Jak se obvykle ve fylogenetice označují dva klady nebo dvě vývojové větve, které mají společný uzel (= vzešly ze společného předka)?
  • Pokud mají všechny zájmové skupiny v kladogramu společného předka a žádný následovník vzešlý z tohoto předka ve výběru nechybí, pak se takový klad označuje jako skupina . . . . . (doplňte).

Prostorové souvislosti speciace

Vracíme se opět ke speciačním procesům. Na tomto místě se podíváme na základní souvislosti biologické taxonomie související s rozmnožováním druhů a následně na problematiku speciace. Ukážeme si mechanismy speciace s příklady významnými v biogeografii a představíme typy speciace nahlížené z geografického pohledu.

Materiály ke studiu

Druh a základy systematiky

Video


Speciace – úvod

Video


Typy speciace

Video

Otázky

  • způsoby definování druhu, pojmy systematické biologie, rozmnožování a evoluce, způsoby genetické diferenciace, typy speciace, adaptace

Prostorové souvislosti vymírání

Konečným osudem každého druhu je vymření. Vymírání obecně chápeme jako konečnou fázi výskytu druhu na Zemi. V této části se podíváme na některé zajímavé aspekty vymírání a uzavřeme kapitolu věnovanou biogeografickým procesům tématikou makroevoluce.

Materiály ke studiu

Extinkce a makroevoluce

Video

Otázky

  • extinkce, makroevoluce

Biomy světa

Ekologickým principům významným pro pochopení rozšíření organismů na Zemi se budeme věnovat mnohem později v tomto kurzu, ale na tomto místě bychom uzavřeli geografický vstup do problematiky biogeografie představením jednotlivých typů prostředí na Zemi, ve kterých organismy společně žijí. Podíváme se na prostorové rozmístění biomů a jejich základní charakteristiky.

Kapitola

Videoprezentace

Otázky

  • rozmístění geobiomů a jejich charakter

Pedologické podmínky rozšíření organismů na světě a v ČR

Půdy jsou výsledkem dlouhodobé interakce geologického substrátu s atmosférou, hydrosférou a biosférou. V jejich jedinečných konstelacích vznikají půdy se specifickými vlastnostmi. Na základě těchto kombinací vlivů a výsledných vlastností půd, lze půdy klasifikovat, a jelikož půdy jsou zásadní složkou ekosystémů jednotlivých regionů, je dobré jejich prostorovou diferenciaci poznat před vlastním studiem prostorové diverzity organismů.

Materiály ke studiu

Videoprezentace

Otázky

  • složení půdy, půdotvorné procesy, půdní profil, půdní typy

Geologické a geomorfologické podmínky rozšíření organismů na světě a v ČR

Přestože to nemusí být na první pohled zřejmé, ale geologický substrát stejně jako utváření reliéfu má taktéž zásadní vliv na rozšíření organismů. Fyzikálně-chemické vlastnosti podloží zásadně ovlivňují společně s klimatem vznik a vlastnosti půd, poskytují látky, které umožňují nebo znemožňují život určitých skupin organismů, nebo předurčují charakter reliéfu. Ten pak tvoří prostředí nejen pro vlastní život organismů, ale také pro jejich šíření.

Materiály ke studiu

Videoprezentace – Základní přehled hornin

Videoprezentace – Reliéf: základní pojmy

Videoprezentace – Typy reliéfu

Videoprezentace – Erozní tvary

Otázky

  • vyvřelé, usazené a přeměněné horniny, základní pojmy geomorfologie, roviny, nakloněné struktury, vrásové struktury, zlomy, vulkanické krajiny, erozní procesy, kras, pobřeží
  • Horniny se v základu klasifikují do tří skupin – vyvřelé, přeměněné a . . . . (doplňte).
  • Vyvřelé horniny lze podle vzniku dělit do tří základních skupin – žilné, výlevné a . . . . (doplňte).
  • Hadce jako geologický substrát mají nedozírný biogeografický význam. Hadec vzniká přeměnou olivínovce, který patří do jaké skupiny hornin? Kyselé, neutrální, zásadité, nebo ultrabazické?
  • Do jaké skupiny hornin podle původu svého vzniku patří žula a granodiority?
  • Jak označujeme ze všech stran uzavřené údolí s obvykle prudkými okolními svahy, kde dochází často ke hromadění chladného vzduchu a teplotním inverzím?

Hydrologické podmínky rozšíření organismů na světě a v ČR

Voda je jednou ze základních podmínek života na Zemi. V této kapitole se podíváme na diferenciaci vodního prostředí na Zemi a důsledky pro rozšíření organismů na naší planetě. Představíme si všechna důležitá prostředí, pro která je voda zásadní komponentou.

Materiály ke studiu

Videoprezentace – hydrosféra, podzemní voda, prameny, mokřady

Videoprezentace – vodní toky a vodní plochy

Videoprezentace – oceány a moře

Otázky

  • podzemní voda a prameny, mokřady, toto téma už není předmětem zkoušky, vodní toky, vodní plochy, základy oceánografie
  • Oběh vody na Zemi (hydrologický cyklus) je zajištěn třemi procesy, k nimž patří výpar, odtok a . . . . . . (doplňte).
  • Co tvoří hranici mezi půdní vláhou (zóna areace) a podzemní vodu (zóna saturace)?
  • Jak označujeme tvrdou a často mineralizovanou podzemní vodu vyskytující se v sedimentech a sedimentárních horninách, v nichž se pomalu pohybuje filtrací?
  • Jak označujeme silně zasolená jezera ve sníženinách vzniklých vyfoukáváním větru v aridních oblastech a občas zaplavovaných vodou?
  • Ve stojatých vodách dochází k výrazné teplotní stratifikaci, která souvisí s rozdílnou hustotou a tím i hmotností vody při různých teplotách. Jaká je kritická je teplota, při které je voda nejtěžší, a tedy hlesá ke dnu, kde se hromadí?