Author: administrator

ver. 200522

Vyšší výtrusné rostliny

. . . pracujeme na tom . . .

---

Nahosemenné rostliny (s úvodem do semenných rostlin)

---

Jednoděložné rostliny

---

Dvouděložné rostliny

. . . pracujeme na tom . . .

ver. 200513

zde budou postupně zveřejňovány odkazy na nahrané rostliny v systematickém řazení (v závorce datum nahrání)

datum poslední úpravy 26.5.2020

Porost u řeky

12.4.2020

23.4.2020

16.5.2020

---

Pole bez intenzivního využívání pesticidů

22.4.2020

Datum2

---

Zahradní plevele

13.4.2020

Léto- datum

na tomto postu budeme postupně na jaře 2020 tvořit detailní informace k rostlinám pro terénní cvičení

Trasa cvičení

“Cvičení (a jeho trasa) začíná a končí na autobusové zastávce MHD Vidov, náves (přímá linka č. 10 ze zastávky Nádraží). Zahájení terénního cvičení je v 7:50 a ukončení v 15:50, pokud vedoucí nerozhodne jinak. V první části je zaměřena na ruderální stanoviště venkovských ploch – především se jedná o trávníky a nekosené plochy. Pak se vydáme směrem k jihu po silnici a za vodotečí odbočíme doleva, naším cílem budou lesy s bohatým stromovým patrem i podrostem typově mezi jasano-olšovými luhy a dubohabřinami. Na ostrožně na levém břehu se podíváme i na fragmenty bučiny a hospodářskou smrčinu. Naše cesta se bude po návratu k vodoteči ubírat proti jejímu toku (generelně na východ) s řadou ruderálních a mezických druhů. V polovině cesty mezi Vidovem a Nedabyle opustíme údolí a vystoupáme na hospodářské louky na levém a následně pravém břehu vodoteče. Přejdeme železnici, otočíme se na západ a podíváme se na jižní svah kopce mezi Vidovem a Nedabyle – remízek s typickou flórou. Před železničním přejezdem ve Vidově ještě odbočíme doprava a vystoupáme prudkým jižním svahem s četnými teplomilnými druhy fragmentem teplomilné doubravy na temeno, kde se nachází pole (podle agrotechnických opatření se podíváme nebo nepodíváme na plevele). Opět sestoupáme dolů a Vidovem se budeme se vracet na zastávku Vidov, náves, kde cvičení v terénu skončí. Celková délka trasy je cca 4,5 km.”Zastavení

Mapu naleznete zde.

U jednotlivých zastavení jsou vždy uvedeny nové druhy, které se na předchozích zastaveních neobjevily. Nejde tedy o seznamy na místě zaznamenaných druhů, ale o přírůstky nových druhů dříve na exkurzi neidentifikovaných.

1. Zastavení

2. Zastavení

3. Zastavení

4. Zastavení

5. Zastavení

6. Zastavení

7. Zastavení

8. Zastavení

9. Zastavení

10. Zastavení

11. Zastavení

Obsah

• 1. Konzultace (pojmenovávání, Prokarya, eukaryotická buňka)
• 2. Konzultace (Protozoa, Chromista, Fungi)
• 3. Konzultace (nižší rostliny)
• 4. Konzultace (pletiva)
• 5. Konzultace (vegetativní orgány)
• 6. Konzultace (Lycopodiophyta, Monilophyta, Gymnospermae)
• 7. Konzultace (květy a květenství)
• 8. Konzultace (rozmnožování krytosemenných)
• 9. Konzultace (jednoděložné)
• 10. Konzultace (dvouděložné, 1. část)
• 11. Konzultace (dvouděložné, 2. část)
• 12. Konzultace (dvouděložné, 3. část)

---

1. Konzultace

1.1 Pojmenovávání rostlin

• Kdo je autorem pojmenovávání rostlin, které se používá i v současnosti?
• Z jakých částí se skládá jméno rostlin?
• Proč se “latinská” jména požívají?
• Jak se ve skutečnosti označují “latinská” jména rostlin?
• Jaké nižší skupiny taxonů než druh rozlišujeme a máme pro ně pojmenování?
• Na jakém principu jsou v současnosti rostliny řazeny do skupin – systému?
• Co je základem pro posuzování “podobnosti” druhů?
• Jak je možné, že celé skupiny rostlin mění v relativně krátké době své jméno?
• Proč je dobré rostliny znát? 🙂

1.2 První rostliny

• Které organismy lze označit za první rostliny?
• Můžeme se s nimi setkat i v současnosti?
• Do jaké říše organismů patří?
• Opakování z mikrobiologie – čím se liší od Eukaryot?
• Od ostatních organismů se liší schopností fotosyntézy – co je její podstatou?
• Co spojuje tyto organismy s “opravdovými” rostlinami?

. . . zemědělské využití?

• Jak velké mohou být takovéto plantáže?
• Znáte nějaká další hospodářsky významná využití sinic?

1.3 Rostlinná buňka

• Jak se dá jednoduše popsat cytosol?
• Opakování z mikrobiologie – co to jsou organely?
• Chloroplasty už známe, jaká hlavní energetická látka je jimi produkována?
• Kde je energie přeměňována na ATP?
• Co obsahuje vakuola?
• Čím je rostlinná buňka ohraničena vůči vnějšímu prostředí?
• Čím je tvořeno endoplazmatické retikulum?
• Co má na starosti výrobu bílkovin?
• K čemu slouží Golgiho komplex?

2. Konzultace

2.1 Hnědé řasy

• Jak se označují porosty hnědých řas?
• V jakých vodách hnědé řasy převážně rostou?
• Z jakých částí je rostlina hnědé řasy tvořena?
• Co umožňuje lístkům pokrývat vodní hladinu?

. . . pěstování (do 3:25)

• Kdy došlo k „výsadbě“?
• V jakých termínech byla sklizeň?

2.2 Plíseň bramborová

• Jaké jsou primární příznaky plísně bramborové?
• Kde se nacházejí sporangia a jakou barvu má jejich porost?
• Za jakých podmínek nejlépe klíčí spóry do hyf?
• Kdy vznikají na rostlině zoospóry, které se dále šíří do prostředí?
• Jak se označují hyfy, které parazitují na buňkách?
• Mohou být napadeny přímo i hlízy bramboru?

2.3 Rez travní

• Urediniospóry – kde vznikají, kolik n mají, koho napadají a co především produkují?
• Teliospóry – kdy a kde vznikají, kolik n mají a jak se geneticky liší od Urediniospór?
• Basidiospóry – kdy, kde a jakým procesem vznikají, kolik mají n? Koho napadají?
• Aeciospóry – kde a jakým procesem vznikají? Kolik mají n? Koho napadají?

2.4 Bio pěstování žampionů

• Co tvoří substrát pro pěstování žampionů?
• Jak dlouho trvá doba od očkování substrátu do sklizně?
• Co se děje se substrátem po ukončení sklizně?

3. Konzultace

3.1 Ruduchy – pěstování

• Jednou z hlavních pěstovaných ruduch jsou zástupci rodu Porphyra. Jak se označuje z nich vyráběná potravina?
• V jakém ročním období je nejlepší doba sklizně?
• Jaké potraviny jsou schopny ruduchy nahradit?

3.2 Chlorella – pěstování (3:09-5:07)

• Jak dlouho trvá příprava Chlorelly ke kultivaci?
• Jaké hlavní podmínky ovlivňují kultivaci Chlorelly?
• Proč je rychlost cirkulace vody udržována konstantní a rychlá?
• Jakou délku a objem mají skleněné trubice pro pěstování Chlorelly v prezentovaném podniku?
• Kdy je Chlorella sklízena?

3.3 Parožnatky – rozmnožování

• Jaké jsou dva hlavní způsoby rozmnožování parožnatek?
• Jaký typ stélky parožnatky mají?
• Jaká pletiva jsou známa u parožnatek?
• Která část rostliny je diploidní?
• Co je zásobní látkou, mimo jiné uloženou v zygospoře?

3.4 Životní cyklus mechorostů – mechy

• Na gametofytech se vytváří gamety – co tvoří gametofyt u mechů?
• K čemu jsou dobré parafýzy?
• Co to jsou anteridia?
• Co to jsou archegonia?
• Jak vzniká zygota?
• Co je sporofytem mechorostů?
• Co je to sporocyt?
• Co je to sporopolenin a k čemu slouží?
• Jaký vektor slouží k šíření spór mechorostů?

4. Konzultace

4.1 Dělivá a základní pletiva (1:02 – 4:42)

• Co to jsou meristematická pletiva?
• Jaké typy meristematických pletiv existují a kde je najdeme?
• Které pletiva patří mezi základní (zde Permanent – Simple)?
• Jaká jsou specifika jednotlivých typů základních pletiv?

4.2 Vodivá pletiva v souvislostech

• Kde získává rostlina vodu a k čemu je tato voda dobrá?
• Kde se voda z rostliny ztrácí?
• Co se nachází v mezibuněčných prostorech houbového parenchymu (mezofylu)?
• Jaké části tvoří cévní svazek?
• Čím je tvořen xylém a k čemu slouží?
• Jak se dostává voda do těla rostliny?
• Čím je tvořen floém a co vede?

4.3 Epidermis

• Jaké buňky tvoří epidermis?
• Epidermis, jako pokožka prýtu je pokryta čím a proč?
• Jaká modifikace pokožky prýtu byla zmíněna?
• Rhizodermis, jako pokožka kořene, na rozdíl od epidermis nemá . . . ?
• Kořenové vlášení (root hairs) má jakou stavbu a k čemu slouží?

4.4 Sekundární tloustnutí stonku (do 8:03)

• Kdy rostliny rostou?
• Jaký rozdíl mezi primárním a sekundárním růstem?
• Co zajišťuje sekundární růst rostlin?
• Proč existují dřeňové paprsky?
• Co tvoří letokruhy?
• Jak se liší jádrové a bělové dřevo?
• Jak vznikají sekundární krycí pletivo – periderm?
• Co to jsou lenticely?

5. Konzultace

Tato konzultace probíhá v terénu v areálu kampusu JU, obvykle u experimentálních skleníků za budovou M. Potřebujeme lupu, lopatku a Klíč ke květeně ČR (vše zajistí přednášející).

Podkladem pro informace je příslušná kapitola v učebnici zde.

5.1 Kořen

• kořenový systém – najděte příklady a porovnejte allorhizie a homorhizie
• kořenové vlášení – ukažte na rostlině kořenové vlášení (lupa)
• adventivní pupeny na kořenech – zkuste najít Cirsium arvense
• symbiotické kořeny – najděte příklad rostliny se symbiotickými kořeny (např. Trifolium spp.)
• kořenové hlízy – nejděte příklad rostliny s kořenovými hlízami (např. Ficaria verna)

5.2 Stonek

• typy stonku 1 – najděte příklad lodyhy, stvolu, stébla
• typy stonku 2 – najděte příklady stonků přímých, vystoupavých, poléhavých, plazivých
• typy stonku 3 – najděte příklady stonků oválných, hranatých, dvouřízných
• přeměny stonku – najděte rostliny s podzemními a nadzemními výběžky (stolony)

5.3 List

• listové formace – najděte ukázky děloh, listenů, listenců, lupenitých listů
• části listů – ukažte na příkladech listů řapík, čepel, pochvu, palisty; ouška, jazýček
• postavení listů – najděte příklady rostlin s přízemními listy, lodyžními listy – střídavými, vstřícnými
• tvary listů 1 – najděte příklad listu jednoduchého-celistvého, jednoduchého-děleného, složeného
• tvary listů 2 – podle informací v Klíči ke květeně ČR najděte tři odlišné typy listů s čepelí celistvou a dva odlišné typy listů s čepelí členěnou
• žilnatina – najděte příklady žilnatiny rovnoběžné, zpeřené a dlanité

6. Konzultace

6.1 Rozmnožování vyšších výtrusných rostlin

• Výtrusné kupky (sorus) jsou tvořeny čím?
• Z čeho vznikají spóry u kapraďorostů?
• Jak vypadá gametofyt u kapradin?
• Co tvoří pohlavní rozmnožovací orgány u kapradin?
• Jak dochází k oplození u kapradin?
• Jak je to se závislostí mezi gametofytem a sporofytem u kapradin?
• Jaký kořenový systém mají kapradiny?

6.2 Rozmnožování nahosemenných rostlin

• Jak vypadá mikrosporofyl jehličnanů a co nese?
• Co tvoří samčí gametofyt u jehličnanů?
• K čemu slouží mikropyle?
• Jak vypadá samičí gametofyt u jehličnanů?
• Jak vzniká zárodek ze zygoty u jehličnanů?
• Čím je tvořen zárodek v semeni jehličnanů?
• Co tvoří endosperm v semeni jehličnanů?
• Co se děje v semeni při klíčení?

7. Konzultace

7.1 Květ

• Které rostliny mají květy?
• Z jakých částí se květ skládá?

. . . placentace

• Co je to placentace?
• Popište jednotlivé zde uvedené typy placentace.
• Čím se liší jednotlivé zde uvedený typy čnělek?
• K čemu slouží blizna?

7.2 Hlavní skupiny květenství

• Co je to květenství (inflorescence)?
• Pokuste se vysvětlit rozdíl mezi racemózními a cymózními květenstvími. Jaké to má důsledky pro kvetení?

7.3 Jednoduchá květenství

• Co je společného jednoduchým květenstvím?
• Jaké typy jednoduchých květenství byly představeny a čím se vzájemně liší?

8. Konzultace

8.1 Rozmnožování krytosemenných rostlin

• Kolik jader obsahuje pylové zrno?
• Uvnitř čeho se nachází mateřská buňka megaspóry krytosemenných rostlin?
• Čím je tvořen samičí gametofyt většiny krytosemenných rostlin (a zde prezentovaný)?
• Jaký je rozdíl mezi opylením a oplozením?
• Kolik spermatických buněk obsahuje pylová láčka?
• Jak dochází ke dvojímu oplození krytosemenných rostlin?
• Kolik n má primární endosperm krytosemenných rostlin?
• Kolik pylových zrn je minimálně třeba ke vzniku 100 semen uvnitř jediného plodolistu?
• Jaký je rozdíl mezi semenem a plodem?
• Z čeho se skládá semeno krytosemenných rostlin?
• Jak je to s obvykle s endospermem u jednoděložných a dvouděložných rostlin?

8.2 “Bazální” skupiny krytosemenných

Nemáme šanci si je v tuto dobu ukázat, ale podíváme se na některá v průběhu dalších konzultací, popřípadě cvičení v terénu.

9. Konzultace

Tato konzultace probíhá v terénu v blízkosti kampusu JU, obvykle v parku Stromovka. Potřebujeme lupu, lopatku a Klíč ke květeně ČR (vše zajistí přednášející).

Ukážeme si zástupce ze skupiny jednoděložných rostlin podle seznamu (pokud to bude možné) a dále aktuálně poznatelné druhy další z této skupiny.

10. Konzultace

Tato konzultace probíhá v terénu v blízkosti kampusu JU, obvykle v parku Stromovka. Potřebujeme lupu, lopatku a Klíč ke květeně ČR (vše zajistí přednášející).

10.1 “Bazální” skupiny dvouděložných rostlin

Ukážeme si zástupce z “bazálních” skupin dvouděložných rostlin podle seznamu (pokud to bude možné) a dále aktuálně poznatelné druhy další z těchto skupin.

10.2 Superrosidy, Rosidy, Fabidy

Ukážeme si zástupce z řádu Saxifragales a vývojové linie Fabidy podle seznamu (pokud to bude možné) a dále aktuálně poznatelné druhy další z těchto skupin.

11. Konzultace

Tato konzultace probíhá v terénu v blízkosti kampusu JU, obvykle v parku Stromovka. Potřebujeme lupu, lopatku a Klíč ke květeně ČR (vše zajistí přednášející).

11.1 Malvidy

Ukážeme si zástupce z vývojové linie Malvidy podle seznamu (pokud to bude možné) a dále aktuálně poznatelné druhy další z této skupiny.

11.2 Superasteridy, Asteridy “bazální”

Ukážeme si zástupce z “bazálních” řádů Superasterid a Asterid podle seznamu (pokud to bude možné) a dále aktuálně poznatelné druhy další z těchto skupin.

12. Konzultace

Tato konzultace probíhá v terénu v blízkosti kampusu JU, obvykle v parku Stromovka. Potřebujeme lupu, lopatku a Klíč ke květeně ČR (vše zajistí přednášející).

12.1 Superasteridy, Asteridy “bazální”

Ukážeme si zástupce z vývojových linií Lamiidy a Campanulidy podle seznamu (pokud to bude možné) a dále aktuálně poznatelné druhy další z těchto skupin.

. . . jen pro jistotu – učebnice je zde . . .

. . . to, co pozorujeme, tak je v učebnici jako cvičení = má to světle zeleno-žluté pozadí . . .

. . . a dále upozorňujeme, že videa nebyla cenzurována a obsah může na někoho působit explicitně . . .

Část 1

Část 2

Část 3

Část 4

Část 5

Část 6

Část 7

Část 8

Část 9

Část 10

Část 11

Část 12