Author: administrator

Pícniny jsou rostliny pěstovány ke krmným účelům. V našem příspěvku je chápeme jen jako „zelenou“ hmotu. Jsou přímo spásány, zpracovávány = konzervovány (sušení na seno, silážování, senážování). Tvoří je dvě hlavní skupiny – pícní trávy a pícní luskoviny, plus několik zcela odlišných rostlin. Ke krmným účelům se ale pěstuje mnoho jiných rostlin, které zde řešit nebudeme.

Materiály ke studiu

Úvod a pícní trávy

Videoprezentace

Pícní luskoviny a ostatní

Videoprezentace

Jedná se o rostliny, které ve svých tělech ukládají člověkem využitelné množství škrobu, popřípadě inulinu (Asteraceae, Campanulaceae). Mají tak zásadní význam pro obživu člověka i hospodářských zvířat. Nevýhodou obvykle je, že poskytují mizivé množství bílkovin. A jelikož převažují jako hlavní potravinové plodiny ve vlhkých tropech, spolupodílí se zde na bílkovinném hladu. I přes to však patří po obilninách a luskovinách k nejvýznamnějším potravinovým komoditám.

Materiály ke studiu

Videoprezentace

Luskoviny hrají podobně jako obiloviny významné místo v lidské obživě. Na rozdíl od obilovin obsahují 2-3x více bílkovin než obiloviny. To z nich činí extrémně významný zdroj bílkovin v tropických oblastech, kde jinak převládá strava bohatá na sacharidy. Mimo tropické oblasti se pak velká část luskovin zpracovává jako krmivo. V tropických i mimotropických oblastech tvoří také podstatnou část pícnin.

Materiály ke studiu

Přehled luskovin světa

Videoprezentace

Obiloviny (= hlavní výsledek pěstování obilnin) tvoří základ lidské výživy podstatné části světa a mimo tropické oblasti je velká část jejich produkce zpracovávána na krmiva. Obsahují 60-70% škrobu a 10-15% bílkovin. Nepěstují se však jen pro zrno, ale jako významný byproduct poskytují slámu, která má široké agrotechnické využití, stejně jako v živočišné výrobě. Kromě vlastních zástupců z lipnicovitých, sem řadíme i několik zástupců dvouděložných rostlin podobných vlastností.

Materiály ke studiu

Přehled obilnin světa

Videoprezentace

Globalizace obchodu a cestovního ruchu zvyšuje riziko zavlékání a šíření nepůvodních druhů do nových oblastí. K omezování rizika zavlečení, usídlení a následného dalšího šíření nebezpečných organismů, které škodí rostlinám, je zaveden systém fytosanitární regulace. Na celosvětové úrovni jsou fytosanitární opatření stanovena Mezinárodní úmluvou o ochraně rostlin.

Metodika zachování rostlinného genofondu ex situ, manuál pro práci s genofondy rostlin v botanických zahradách

Materiály ke studiu

Metodika zachování rostlinného genofondu ex situ, manuál pro práci s genofondy rostlin v botanických zahradách

• je to kapitola I.11

Videoprezentace

Prosté pěstování rostlin ve sbírkách botanických zahrad není považováno za využívání genetických zdrojů ve smyslu čl. 3, bodu 5 nařízení. Přesto, zvláště pokud existuje možnost, že později budou využity k výzkumu, by se mělo k rostlinám získaným po roce 2014 vždy přistupovat s náležitou péčí. To znamená, že sběry rostlin by měly získat povolení včetně podmínek pro jejich využití.
Při získávání materiálu je také třeba respektovat i další související legislativu země původu.

Metodika zachování rostlinného genofondu ex situ, manuál pro práci s genofondy rostlin v botanických zahradách

Materiály ke studiu

Metodika zachování rostlinného genofondu ex situ, manuál pro práci s genofondy rostlin v botanických zahradách

• je to v kapitole I.2

Videoprezentace