Category: botanika

Videa rostlin – skupiny

Posted on by

ver. 200522

Vyšší výtrusné rostliny

. . . pracujeme na tom . . .

Nahosemenné rostliny (s úvodem do semenných rostlin)

Jednoděložné rostliny

Dvouděložné rostliny

. . . pracujeme na tom . . .

Botanika – cvičení v terénu

Posted on by

na tomto postu budeme postupně na jaře 2020 tvořit detailní informace k rostlinám pro terénní cvičení

Trasa cvičení

“Cvičení (a jeho trasa) začíná a končí na autobusové zastávce MHD Vidov, náves (přímá linka č. 10 ze zastávky Nádraží). Zahájení terénního cvičení je v 7:50 a ukončení v 15:50, pokud vedoucí nerozhodne jinak. V první části je zaměřena na ruderální stanoviště venkovských ploch – především se jedná o trávníky a nekosené plochy. Pak se vydáme směrem k jihu po silnici a za vodotečí odbočíme doleva, naším cílem budou lesy s bohatým stromovým patrem i podrostem typově mezi jasano-olšovými luhy a dubohabřinami. Na ostrožně na levém břehu se podíváme i na fragmenty bučiny a hospodářskou smrčinu. Naše cesta se bude po návratu k vodoteči ubírat proti jejímu toku (generelně na východ) s řadou ruderálních a mezických druhů. V polovině cesty mezi Vidovem a Nedabyle opustíme údolí a vystoupáme na hospodářské louky na levém a následně pravém břehu vodoteče. Přejdeme železnici, otočíme se na západ a podíváme se na jižní svah kopce mezi Vidovem a Nedabyle – remízek s typickou flórou. Před železničním přejezdem ve Vidově ještě odbočíme doprava a vystoupáme prudkým jižním svahem s četnými teplomilnými druhy fragmentem teplomilné doubravy na temeno, kde se nachází pole (podle agrotechnických opatření se podíváme nebo nepodíváme na plevele). Opět sestoupáme dolů a Vidovem se budeme se vracet na zastávku Vidov, náves, kde cvičení v terénu skončí. Celková délka trasy je cca 4,5 km.”Zastavení

Mapu naleznete zde.

U jednotlivých zastavení jsou vždy uvedeny nové druhy, které se na předchozích zastaveních neobjevily. Nejde tedy o seznamy na místě zaznamenaných druhů, ale o přírůstky nových druhů dříve na exkurzi neidentifikovaných.

1. Zastavení

2. Zastavení

3. Zastavení

4. Zastavení

5. Zastavení

6. Zastavení

7. Zastavení

8. Zastavení

9. Zastavení

10. Zastavení

11. Zastavení

Flipped Classroom – Botanika

Posted on by

Obsah

1. Konzultace

1.1 Pojmenovávání rostlin

  • Kdo je autorem pojmenovávání rostlin, které se používá i v současnosti?
  • Z jakých částí se skládá jméno rostlin?
  • Proč se “latinská” jména požívají?
  • Jak se ve skutečnosti označují “latinská” jména rostlin?
  • Jaké nižší skupiny taxonů než druh rozlišujeme a máme pro ně pojmenování?
  • Na jakém principu jsou v současnosti rostliny řazeny do skupin – systému?
  • Co je základem pro posuzování “podobnosti” druhů?
  • Jak je možné, že celé skupiny rostlin mění v relativně krátké době své jméno?
  • Proč je dobré rostliny znát? 🙂

1.2 První rostliny

  • Které organismy lze označit za první rostliny?
  • Můžeme se s nimi setkat i v současnosti?
  • Do jaké říše organismů patří?
  • Opakování z mikrobiologie – čím se liší od Eukaryot?
  • Od ostatních organismů se liší schopností fotosyntézy – co je její podstatou?
  • Co spojuje tyto organismy s “opravdovými” rostlinami?

. . . zemědělské využití?

  • Jak velké mohou být takovéto plantáže?
  • Znáte nějaká další hospodářsky významná využití sinic?

1.3 Rostlinná buňka

  • Jak se dá jednoduše popsat cytosol?
  • Opakování z mikrobiologie – co to jsou organely?
  • Chloroplasty už známe, jaká hlavní energetická látka je jimi produkována?
  • Kde je energie přeměňována na ATP?
  • Co obsahuje vakuola?
  • Čím je rostlinná buňka ohraničena vůči vnějšímu prostředí?
  • Čím je tvořeno endoplazmatické retikulum?
  • Co má na starosti výrobu bílkovin?
  • K čemu slouží Golgiho komplex?

2. Konzultace

2.1 Hnědé řasy

  • Jak se označují porosty hnědých řas?
  • V jakých vodách hnědé řasy převážně rostou?
  • Z jakých částí je rostlina hnědé řasy tvořena?
  • Co umožňuje lístkům pokrývat vodní hladinu?

. . . pěstování (do 3:25)

  • Kdy došlo k „výsadbě“?
  • V jakých termínech byla sklizeň?

2.2 Plíseň bramborová

  • Jaké jsou primární příznaky plísně bramborové?
  • Kde se nacházejí sporangia a jakou barvu má jejich porost?
  • Za jakých podmínek nejlépe klíčí spóry do hyf?
  • Kdy vznikají na rostlině zoospóry, které se dále šíří do prostředí?
  • Jak se označují hyfy, které parazitují na buňkách?
  • Mohou být napadeny přímo i hlízy bramboru?

2.3 Rez travní

  • Urediniospóry – kde vznikají, kolik n mají, koho napadají a co především produkují?
  • Teliospóry – kdy a kde vznikají, kolik n mají a jak se geneticky liší od Urediniospór?
  • Basidiospóry – kdy, kde a jakým procesem vznikají, kolik mají n? Koho napadají?
  • Aeciospóry – kde a jakým procesem vznikají? Kolik mají n? Koho napadají?

2.4 Bio pěstování žampionů

  • Co tvoří substrát pro pěstování žampionů?
  • Jak dlouho trvá doba od očkování substrátu do sklizně?
  • Co se děje se substrátem po ukončení sklizně?

3. Konzultace

3.1 Ruduchy – pěstování

  • Jednou z hlavních pěstovaných ruduch jsou zástupci rodu Porphyra. Jak se označuje z nich vyráběná potravina?
  • V jakém ročním období je nejlepší doba sklizně?
  • Jaké potraviny jsou schopny ruduchy nahradit?

3.2 Chlorella – pěstování (3:09-5:07)

  • Jak dlouho trvá příprava Chlorelly ke kultivaci?
  • Jaké hlavní podmínky ovlivňují kultivaci Chlorelly?
  • Proč je rychlost cirkulace vody udržována konstantní a rychlá?
  • Jakou délku a objem mají skleněné trubice pro pěstování Chlorelly v prezentovaném podniku?
  • Kdy je Chlorella sklízena?

3.3 Parožnatky – rozmnožování

  • Jaké jsou dva hlavní způsoby rozmnožování parožnatek?
  • Jaký typ stélky parožnatky mají?
  • Jaká pletiva jsou známa u parožnatek?
  • Která část rostliny je diploidní?
  • Co je zásobní látkou, mimo jiné uloženou v zygospoře?

3.4 Životní cyklus mechorostů – mechy

  • Na gametofytech se vytváří gamety – co tvoří gametofyt u mechů?
  • K čemu jsou dobré parafýzy?
  • Co to jsou anteridia?
  • Co to jsou archegonia?
  • Jak vzniká zygota?
  • Co je sporofytem mechorostů?
  • Co je to sporocyt?
  • Co je to sporopolenin a k čemu slouží?
  • Jaký vektor slouží k šíření spór mechorostů?

4. Konzultace

4.1 Dělivá a základní pletiva (1:02 – 4:42)

  • Co to jsou meristematická pletiva?
  • Jaké typy meristematických pletiv existují a kde je najdeme?
  • Které pletiva patří mezi základní (zde Permanent – Simple)?
  • Jaká jsou specifika jednotlivých typů základních pletiv?

4.2 Vodivá pletiva v souvislostech

  • Kde získává rostlina vodu a k čemu je tato voda dobrá?
  • Kde se voda z rostliny ztrácí?
  • Co se nachází v mezibuněčných prostorech houbového parenchymu (mezofylu)?
  • Jaké části tvoří cévní svazek?
  • Čím je tvořen xylém a k čemu slouží?
  • Jak se dostává voda do těla rostliny?
  • Čím je tvořen floém a co vede?

4.3 Epidermis

  • Jaké buňky tvoří epidermis?
  • Epidermis, jako pokožka prýtu je pokryta čím a proč?
  • Jaká modifikace pokožky prýtu byla zmíněna?
  • Rhizodermis, jako pokožka kořene, na rozdíl od epidermis nemá . . . ?
  • Kořenové vlášení (root hairs) má jakou stavbu a k čemu slouží?

4.4 Sekundární tloustnutí stonku (do 8:03)

  • Kdy rostliny rostou?
  • Jaký rozdíl mezi primárním a sekundárním růstem?
  • Co zajišťuje sekundární růst rostlin?
  • Proč existují dřeňové paprsky?
  • Co tvoří letokruhy?
  • Jak se liší jádrové a bělové dřevo?
  • Jak vznikají sekundární krycí pletivo – periderm?
  • Co to jsou lenticely?

5. Konzultace

Tato konzultace probíhá v terénu v areálu kampusu JU, obvykle u experimentálních skleníků za budovou M. Potřebujeme lupu, lopatku a Klíč ke květeně ČR (vše zajistí přednášející).

Podkladem pro informace je příslušná kapitola v učebnici zde.

5.1 Kořen

  • kořenový systém – najděte příklady a porovnejte allorhizie a homorhizie
  • kořenové vlášení – ukažte na rostlině kořenové vlášení (lupa)
  • adventivní pupeny na kořenech – zkuste najít Cirsium arvense
  • symbiotické kořeny – najděte příklad rostliny se symbiotickými kořeny (např. Trifolium spp.)
  • kořenové hlízy – nejděte příklad rostliny s kořenovými hlízami (např. Ficaria verna)

5.2 Stonek

  • typy stonku 1 – najděte příklad lodyhy, stvolu, stébla
  • typy stonku 2 – najděte příklady stonků přímých, vystoupavých, poléhavých, plazivých
  • typy stonku 3 – najděte příklady stonků oválných, hranatých, dvouřízných
  • přeměny stonku – najděte rostliny s podzemními a nadzemními výběžky (stolony)

5.3 List

  • listové formace – najděte ukázky děloh, listenů, listenců, lupenitých listů
  • části listů – ukažte na příkladech listů řapík, čepel, pochvu, palisty; ouška, jazýček
  • postavení listů – najděte příklady rostlin s přízemními listy, lodyžními listy – střídavými, vstřícnými
  • tvary listů 1 – najděte příklad listu jednoduchého-celistvého, jednoduchého-děleného, složeného
  • tvary listů 2 – podle informací v Klíči ke květeně ČR najděte tři odlišné typy listů s čepelí celistvou a dva odlišné typy listů s čepelí členěnou
  • žilnatina – najděte příklady žilnatiny rovnoběžné, zpeřené a dlanité

6. Konzultace

6.1 Rozmnožování vyšších výtrusných rostlin

  • Výtrusné kupky (sorus) jsou tvořeny čím?
  • Z čeho vznikají spóry u kapraďorostů?
  • Jak vypadá gametofyt u kapradin?
  • Co tvoří pohlavní rozmnožovací orgány u kapradin?
  • Jak dochází k oplození u kapradin?
  • Jak je to se závislostí mezi gametofytem a sporofytem u kapradin?
  • Jaký kořenový systém mají kapradiny?

6.2 Rozmnožování nahosemenných rostlin

  • Jak vypadá mikrosporofyl jehličnanů a co nese?
  • Co tvoří samčí gametofyt u jehličnanů?
  • K čemu slouží mikropyle?
  • Jak vypadá samičí gametofyt u jehličnanů?
  • Jak vzniká zárodek ze zygoty u jehličnanů?
  • Čím je tvořen zárodek v semeni jehličnanů?
  • Co tvoří endosperm v semeni jehličnanů?
  • Co se děje v semeni při klíčení?

7. Konzultace

7.1 Květ

  • Které rostliny mají květy?
  • Z jakých částí se květ skládá?

. . . placentace

  • Co je to placentace?
  • Popište jednotlivé zde uvedené typy placentace.
  • Čím se liší jednotlivé zde uvedený typy čnělek?
  • K čemu slouží blizna?

7.2 Hlavní skupiny květenství

  • Co je to květenství (inflorescence)?
  • Pokuste se vysvětlit rozdíl mezi racemózními a cymózními květenstvími. Jaké to má důsledky pro kvetení?

7.3 Jednoduchá květenství

  • Co je společného jednoduchým květenstvím?
  • Jaké typy jednoduchých květenství byly představeny a čím se vzájemně liší?

8. Konzultace

8.1 Rozmnožování krytosemenných rostlin

  • Kolik jader obsahuje pylové zrno?
  • Uvnitř čeho se nachází mateřská buňka megaspóry krytosemenných rostlin?
  • Čím je tvořen samičí gametofyt většiny krytosemenných rostlin (a zde prezentovaný)?
  • Jaký je rozdíl mezi opylením a oplozením?
  • Kolik spermatických buněk obsahuje pylová láčka?
  • Jak dochází ke dvojímu oplození krytosemenných rostlin?
  • Kolik n má primární endosperm krytosemenných rostlin?
  • Kolik pylových zrn je minimálně třeba ke vzniku 100 semen uvnitř jediného plodolistu?
  • Jaký je rozdíl mezi semenem a plodem?
  • Z čeho se skládá semeno krytosemenných rostlin?
  • Jak je to s obvykle s endospermem u jednoděložných a dvouděložných rostlin?

8.2 “Bazální” skupiny krytosemenných

Nemáme šanci si je v tuto dobu ukázat, ale podíváme se na některá v průběhu dalších konzultací, popřípadě cvičení v terénu.

9. Konzultace

Tato konzultace probíhá v terénu v blízkosti kampusu JU, obvykle v parku Stromovka. Potřebujeme lupu, lopatku a Klíč ke květeně ČR (vše zajistí přednášející).

Ukážeme si zástupce ze skupiny jednoděložných rostlin podle seznamu (pokud to bude možné) a dále aktuálně poznatelné druhy další z této skupiny.

10. Konzultace

Tato konzultace probíhá v terénu v blízkosti kampusu JU, obvykle v parku Stromovka. Potřebujeme lupu, lopatku a Klíč ke květeně ČR (vše zajistí přednášející).

10.1 “Bazální” skupiny dvouděložných rostlin

Ukážeme si zástupce z “bazálních” skupin dvouděložných rostlin podle seznamu (pokud to bude možné) a dále aktuálně poznatelné druhy další z těchto skupin.

10.2 Superrosidy, Rosidy, Fabidy

Ukážeme si zástupce z řádu Saxifragales a vývojové linie Fabidy podle seznamu (pokud to bude možné) a dále aktuálně poznatelné druhy další z těchto skupin.

11. Konzultace

Tato konzultace probíhá v terénu v blízkosti kampusu JU, obvykle v parku Stromovka. Potřebujeme lupu, lopatku a Klíč ke květeně ČR (vše zajistí přednášející).

11.1 Malvidy

Ukážeme si zástupce z vývojové linie Malvidy podle seznamu (pokud to bude možné) a dále aktuálně poznatelné druhy další z této skupiny.

11.2 Superasteridy, Asteridy “bazální”

Ukážeme si zástupce z “bazálních” řádů Superasterid a Asterid podle seznamu (pokud to bude možné) a dále aktuálně poznatelné druhy další z těchto skupin.

12. Konzultace

Tato konzultace probíhá v terénu v blízkosti kampusu JU, obvykle v parku Stromovka. Potřebujeme lupu, lopatku a Klíč ke květeně ČR (vše zajistí přednášející).

12.1 Superasteridy, Asteridy “bazální”

Ukážeme si zástupce z vývojových linií Lamiidy a Campanulidy podle seznamu (pokud to bude možné) a dále aktuálně poznatelné druhy další z těchto skupin.

Botanika – konzultace kombinovaného studia

Posted on by

. . . jen pro jistotu – učebnice je zde . . .

. . . to, co pozorujeme, tak je v učebnici jako cvičení = má to světle zeleno-žluté pozadí . . .

. . . a dále upozorňujeme, že videa nebyla cenzurována a obsah může na někoho působit explicitně . . .

Část 1

Část 2

Část 3

Část 4

Část 5

Část 6

Část 7

Část 8

Část 9

Část 10

Část 11

Část 12