Bezlistý stonek nebo stonek se šupinkami označujeme jako: stvol
Primární kůra (cortex) stonku není tvořena: rhizodermis
Letokruhy u druhotně tloustnoucích stonků vznikají: dělením kambia
Jádro a běl jsou pojmy, které se uvádějí v souvislosti s: dřevem sekundárně tloustnoucích stonků
Buňky jarního dřeva jsou oproti buňkám letního dřeva: větší
Pokud rostlina tvoří květy přímo na kmeni, pak hovoříme o: kauliflorii
Pokud rostlina tvoří květy visící na dlouhých „šňůrovitých“ větvích, pak hovoříme o: flageliflorii
Adventivní pupeny se mohou nacházet: na kořenech, stoncích i listech
Původní typ větvení cévnatých rostlin, který najdeme i u některých recentních rostlin, jako jsou plavuně (Lycopodiopsida), je větvení: dichotomické
Pokud boční větve nepřerůstají hlavní stonek, pak hovoříme o větvení: monopodiálním
Pokud jedna boční větev přerůstá hlavní stonek, který vytlačuje do bočního postavení, pak hovoříme o větvení: sympodiálním
Pokud u rostliny dochází k zastavení růstu vzrostného vrcholu a jeho funkci přebírají dva postranní pupeny (jako u šeříku, Syringia), pak hovoříme o: dicháziu
Modifikací stonku jsou: kolce
Fylokládia jsou: přeměněný stonek přebírající asimilační funkci listů
Kladódia jsou: přeměněný stonek přebírající asimilační funkci listů
Úponky révy vinné (Vitis vinifera) jsou přeměněné: hlavní stonky
Nadzemní části stonku s prodlouženými internodii, které jsou často plazivé, sloužící obvykle k vegetativnímu rozmnožování se označují jako: stolony
Oddenky: jsou článkované
Podzemní části stonku sloužící k překonání nepříznivého období a ukládání zásobních látek se označují jako: oddenky
Brambory (Solanum tuberosum) jsou pěstovány pro: oddenkové hlízy
Ředkvičky (Raphanus sativus) jsou pěstovány pro: hypokotylové hlízy
Pacibulky v květenství (sloužící k vegetativnímu rozmnožování) vytváří např.: česnek kuchyňský (Allium sativum)
Hospodářský význam kedluben je založen na: stonkových hlízách
Stromy a keře vyšší než 30 cm, apikální meristémy chráněné vůči mrazu a vyschnutí, vždy zelené nebo sezóně zelené, jsou charakteristické vlastnosti: fanerofytů
Keře nebo polokeře, jejichž meristémy jsou blízko u povrchu půdy (do 30 cm) a mohou být chráněny sněhovou pokrývkou, jsou charakteristické vlastnosti: chamaefytů
Dvouleté a vytrvalé byliny, jejichž obnovovací orgány jsou uloženy těsně při povrchu půd (např. trávy, rostliny s růžicemi, rostliny s výběžky, rostliny s přímou lodyhou) označujeme jako: hemikryptofyty
Jednoleté byliny, které přetrvávají nepříznivé období v semenech, označujeme jako: terofyty
Dělohy u rostlin jsou: listové formace
Mezi listové formace nepatří: hypokotyl
Listové útvary v květenství, v jejichž paždí vyrůstá květ nebo květenství jsou označovány jako: listeny
Pleviny můžeme najít: listech kapradin (Polypodiidae)
Palisty jsou: párové útvary na bázi listů
Nesouměrný typ lupenitých listů je charakteristický pro: jilmy (Ulmus)
Pokud z nodu stonku vyrůstá jen jeden list, pak hovoříme o postavení: střídavém
Pokud z nodu stonku vyrůstá více než dva listy, pak hovoříme o postavení: přeslenitém
Pokud z nodu stonku vyrůstají dva listy, pak hovoříme o postavení: vstřícném
Pokud z nodu vyrůstají dva listy ve vstřícném postavení a ve dvou sousedních uzlinách se postavení listů střídá, pak hovoříme o postavení: křižmostojném
Pokud je list přisedlý, pak to znamená, že: vždy nemá řapík
Fylódia jsou: rozšířené řapíky listů podobné čepeli
Pokud je jednoduchý list členěný do úrovně maximálně 1/3 listu, pak hoříme o členění: laločnatém
Pokud je jednoduchý list členěný do úrovně 1/3 až 1/2 listu, pak hoříme o členění: klaném
Pokud je jednoduchý list členěný do úrovně 1/2 až 2/3 listu, pak hoříme o členění: dílném
Pokud je jednoduchý list členěný do úrovně minimálně 2/3 listu, pak hoříme o členění: sečném
Javory (Acer) mají listy: dlanitě členěné
Duby (Quercus) mají listy: zpeřeně členěné
Lípy (Tilia) má list: bifaciální
Kosatec (Iris) má list: izolaterální
List jasanu ztepilého (Fraxinus excelsior) je: zpeřeně složený
Lilek brambor (Solanum tuberosum) má listy: přetrhovaně zpeřené
Ořešák královský (Juglans regia) má listy:lichozpeřené
Pokud se listy na jedné rostlině neliší tvarem, ale liší se velikostí (Selaginella, vraneček; Acer platanoides, javor mléč), pak hovoříme o: anizofylii