Rostlinné orgány – vegetativní

Posted on by

v.190319

Kapitola

B5_9

Literatura

  • Novák et Skalický, 2008, kap. 5. Rostlinné orgány – vegetativní část (s. 78-107)
  • systém podle Ruggiero et al., 2015, tabulka systému zde
  • názvosloví podle Danihelka, Chrtek & Kaplan, 2012, publikace zde

Otázky a odpovědi

  • Ke generativním rostlinným orgánům patří: květ
  • Kořen je rostlinným orgánem: nečlánkovaným
  • Radikula je označení pro: kořínek, jímž klíčí semenné rostliny
  • Kořen na rozdíl od stonku: není článkovaný
  • Pokud hlavní kořen zastavuje růst a jeho funkci přebírají adventivní kořeny, které jsou po celé délce stejně tlusté, pak hovoříme o: homorhizii
  • Pokud hlavní kořen vytrvání po celý život rostliny a vyrůstají z něj kořeny vedlejší, pak hovoříme o: alorhizii
  • Primární kořeny vznikají činností vrcholového meristému. Za vzrostným vrcholem, kde se buňky dělí, se nachází: prodlužovací zóna
  • Složkou primární kůry (cortexu) kořene není: epidermis
  • Casparyho proužek můžeme najít v: endodermis
  • Střední válec kořene odděluje od zbytku kořene: endodermis
  • Vrstva parenchymatických buněk oddělujících endodermis a cévní svazek ve středním válci kořene se označuje jako: pericykl
  • Pokud podléhá kořen semenných rostlin druhotnému tloustnutí, pak mají cévní svazky charakter: kolaterální
  • Adventivní chůdovité kořeny má: pandán (Pandanus)
  • Kořenové adventivní pupeny jsou charakteristické pro: pcháč rolní (Cirsium arvense)
  • Pro kořeny nejsou pěstovány: lilek brambor (Solanum tuberosum)
  • Příčepové kořeny slouží jako: k přichycení k povrchu v negravitační poloze
  • Haustoria jsou: kořeny cizopasných a polocizopasných rostlin
  • Stonek na rozdíl od kořene: je článkovaný
  • První nadděložní článek stonku se označuje jako: epikotyl
  • Základ stonku embrya semenných rostlin (zahrnujícím vzrostný vrchol) se označuje jako: plumula
  • První článek stonku mezi kořenem a děložními lístky se označuje jako: hypokotyl
  • Kolénka lipnicovitých (Poaceae) jsou ve skutečnosti: nody
  • Pokud jsou internodia zkrácena, pak vznikají: brachyblasty
  • Dutý stonek s kolénky, typický pro zástupce lipnicovitých (Poaceae), označujeme jako: stéblo
  • Olistěný bylinný dužnatý stonek označujeme jako: lodyha
  • Bezlistý stonek nebo stonek se šupinkami označujeme jako: stvol
  • Primární kůra (cortex) stonku není tvořena: rhizodermis
  • Letokruhy u druhotně tloustnoucích stonků vznikají: dělením kambia
  • Jádro a běl jsou pojmy, které se uvádějí v souvislosti s: dřevem sekundárně tloustnoucích stonků
  • Buňky jarního dřeva jsou oproti buňkám letního dřeva: větší
  • Pokud rostlina tvoří květy přímo na kmeni, pak hovoříme o: kauliflorii
  • Pokud rostlina tvoří květy visící na dlouhých „šňůrovitých“ větvích, pak hovoříme o: flageliflorii
  • Adventivní pupeny se mohou nacházet: na kořenech, stoncích i listech
  • Původní typ větvení cévnatých rostlin, který najdeme i u některých recentních rostlin, jako jsou plavuně (Lycopodiopsida), je větvení: dichotomické
  • Pokud boční větve nepřerůstají hlavní stonek, pak hovoříme o větvení: monopodiálním
  • Pokud jedna boční větev přerůstá hlavní stonek, který vytlačuje do bočního postavení, pak hovoříme o větvení: sympodiálním
  • Pokud u rostliny dochází k zastavení růstu vzrostného vrcholu a jeho funkci přebírají dva postranní pupeny (jako u šeříku, Syringia), pak hovoříme o: dicháziu
  • Modifikací stonku jsou: kolce
  • Fylokládia jsou: přeměněný stonek přebírající asimilační funkci listů
  • Kladódia jsou: přeměněný stonek přebírající asimilační funkci listů
  • Úponky révy vinné (Vitis vinifera) jsou přeměněné: hlavní stonky
  • Nadzemní části stonku s prodlouženými internodii, které jsou často plazivé, sloužící obvykle k vegetativnímu rozmnožování se označují jako: stolony
  • Oddenky: jsou článkované
  • Podzemní části stonku sloužící k překonání nepříznivého období a ukládání zásobních látek se označují jako: oddenky
  • Brambory (Solanum tuberosum) jsou pěstovány pro: oddenkové hlízy
  • Ředkvičky (Raphanus sativus) jsou pěstovány pro: hypokotylové hlízy
  • Pacibulky v květenství (sloužící k vegetativnímu rozmnožování) vytváří např.: česnek kuchyňský (Allium sativum)
  • Hospodářský význam kedluben je založen na: stonkových hlízách
  • Stromy a keře vyšší než 30 cm, apikální meristémy chráněné vůči mrazu a vyschnutí, vždy zelené nebo sezóně zelené, jsou charakteristické vlastnosti: fanerofytů
  • Keře nebo polokeře, jejichž meristémy jsou blízko u povrchu půdy (do 30 cm) a mohou být chráněny sněhovou pokrývkou, jsou charakteristické vlastnosti: chamaefytů
  • Dvouleté a vytrvalé byliny, jejichž obnovovací orgány jsou uloženy těsně při povrchu půd (např. trávy, rostliny s růžicemi, rostliny s výběžky, rostliny s přímou lodyhou) označujeme jako: hemikryptofyty
  • Jednoleté byliny, které přetrvávají nepříznivé období v semenech, označujeme jako: terofyty
  • Dělohy u rostlin jsou: listové formace
  • Mezi listové formace nepatří: hypokotyl
  • Listové útvary v květenství, v jejichž paždí vyrůstá květ nebo květenství jsou označovány jako: listeny
  • Pleviny můžeme najít: listech kapradin (Polypodiidae)
  • Palisty jsou: párové útvary na bázi listů
  • Nesouměrný typ lupenitých listů je charakteristický pro: jilmy (Ulmus)
  • Pokud z nodu stonku vyrůstá jen jeden list, pak hovoříme o postavení: střídavém
  • Pokud z nodu stonku vyrůstá více než dva listy, pak hovoříme o postavení: přeslenitém
  • Pokud z nodu stonku vyrůstají dva listy, pak hovoříme o postavení: vstřícném
  • Pokud z nodu vyrůstají dva listy ve vstřícném postavení a ve dvou sousedních uzlinách se postavení listů střídá, pak hovoříme o postavení: křižmostojném
  • Pokud je list přisedlý, pak to znamená, že: vždy nemá řapík
  • Fylódia jsou: rozšířené řapíky listů podobné čepeli
  • Botka rdestovitých (Polygonaceae) je: srostlými palisty
  • Mezi ligulární útvary patří: ouška
  • Mezi ligulární útvary patří: jazýček
  • Pokud je jednoduchý list členěný do úrovně maximálně 1/3 listu, pak hoříme o členění: laločnatém
  • Pokud je jednoduchý list členěný do úrovně 1/3 až 1/2 listu, pak hoříme o členění: klaném
  • Pokud je jednoduchý list členěný do úrovně 1/2 až 2/3 listu, pak hoříme o členění: dílném
  • Pokud je jednoduchý list členěný do úrovně minimálně 2/3 listu, pak hoříme o členění: sečném
  • Javory (Acer) mají listy: dlanitě členěné
  • Duby (Quercus) mají listy: zpeřeně členěné
  • Lípy (Tilia) má list: bifaciální
  • Kosatec (Iris) má list: izolaterální
  • List jasanu ztepilého (Fraxinus excelsior) je: zpeřeně složený
  • Lilek brambor (Solanum tuberosum) má listy: přetrhovaně zpeřené
  • Ořešák královský (Juglans regia) má listy: lichozpeřené
  • Pokud se listy na jedné rostlině neliší tvarem, ale liší se velikostí (Selaginella, vraneček; Acer platanoides, javor mléč), pak hovoříme o: anizofylii
  • Žilnatina listů habrů (Carpinus) je: zpeřená
  • Žilnatina listů javorů (Acer): dlanitá
  • Žilnatina listů lipnicovitých (Poaceae) je: rovnoběžná
  • Palisádový a houbový parenchym je charakteristický pro kterou část rostlin?: list
  • Ostny jsou přeměnou: listu
  • Láčka sloužící u láčkovek (Nepenthaceae) k lapání hmyzu je přeměnou: listu