Lycopodiophyta, Monilophyta

v.230401

Kapitola Lycopodiophyta


Videoprezentace


Kapitola Monilophyta


Videoprezentace


Literatura

  • systém podle Simpson (2010)
  • názvosloví podle Danihelka, Chrtek & Kaplan, 2012, publikace zde

Otázky a odpovědi

  • Mezi apomorfie vývojové větve Polysporangiophyta nepatří: lignin
  • Kořeny (pravé) jsou apomorfií: Tracheophyta (cévnaté rostliny) 
  • Doba diferenciace Tracheophyta (cévnaté rostliny) je předpokládána na: konec Siluru
  • Rhyniopsida (ryniofyty) jsou považovány za bazální skupinu: Tracheophyta (cévnaté rostliny) 
  • Endarchní protoxylém v kořenech a exarchní v prýtu jsou typické pro: plavuně (Lycopodiophyta)
  • Exarchní protoxylém v kořenech a endarchní v prýtu jsou typické pro: Euphyllophyta
  • Nejprimitivnějšími recentními cévnatými rostlinami jsou: plavuně (Lycopodiophyta)
  • Mikrofylní vývojová linie suchozemských rostlin má recentní pokračovatele v: plavuních (Lycopodiopsida)
  • Recentní zástupci plavuní (Lycopodiopsida) mají ve stoncích převážně: plektostélé
  • Trofofyl je: asimilující list cévnatých rostlin
  • Sporangia výtrusných Tracheophyta (cévnaté rostliny) bez prstence a mnohovrstevná jsou označována jako: eusporangiátní 
  • Dlouhověký gametofyt je charakteristický pro: plavuně (Lycopodiopsida)
  • Pro plavuně (Lycopodiopsida) platí: rodozměna je izosporická
  • Pro plavuně (Lycopodiopsida) platí: mají gametofyt nezávislý na sporofytu
  • Pro vranečkovité (Selaginellaceae) platí: rodozměna je heterosporická
  • Pro vranečkovité (Selaginellaceae) platí: rodozměna je endosporická
  • Pro šídlatkovité (Isoetaceae) platí: rodozměna je heterosporická
  • Pro šídlatkovité (Isoetaceae) platí: rodozměna je endosporická
  • Drobné byliny vzhledem připomínající mechorosty, s heterosporickou rodozměnou z třídy plavuní (Lycopodiopsida) jsou řazeny do čeledi: vranečkovité (Selaginellaceae)
  • Pro vranečkovité (Selaginellopsida) platí: vytvářejí ligulu
  • Dvě sesterské vývojové linie Euphyllophyta jsou: Monilophyta a Lignophyta
  • Zástupci vývojové linie Monilophyta nemají: aktinostélé
  • Mezi zástupce vývojové linie Monilophyta s eusporangiátním sporangiem patří: Equisetales, Ophioglossales, Psilotales, Marattiales
  • Přesličky (Equisetales) mají: redukované megafylní listy
  • Dva typy lodyh – jarní nezelenou a letní zelenou vytváří: přeslička rolní (Equisetum arvense)
  • Mrštníky (haptery = elatery) nacházíme u: přesliček (Equisetales)
  • Pro přesliček (Equisetales) platí: rodozměna je izosporická
  • Základním rozlišovacím znakem sterilních stonků mezi přesličkou bahenní (Equisetum palustre) a přesličkou rolní (Equisetum arvense) je: poměr velikosti lodyžních a větevních listů
  • Řád Osmundales řadíme do: kapradiny (Polypodiidae)
  • Zástupci řádu Salviniales jsou: heterosporičtí
  • Rod azola (Azolla) patří mezi: Salviniales
  • Kapradiny, které tvoří “kmen”, patří do několika řádů, pravé stromové kapradiny však nejdeme pouze v řádu: Cyatheales
  • Kapradiny řád Polypodiales jsou: izosporické
  • Čeleď žebrovicovité (Blechnaceae) patří mezi: Polypodiales
  • Výraznou okrasnou kapradinou s výrazně dimorfickými sporofyly a trofofyly je: pérovník pštrosí (Matteucia struthiopteris)
  • Výrazně odlišné trofofyly a sporofyly nemají: kapraď samec (Dryopteris filix-mas)
  • Mezi čeledě podtřídy Polypodiidae nepatří: přesličkovité (Equisetaceae)
  • Tropickým rodem kapradin často pěstovaným jako okrasná pokojovka je: ledviník (LomariopsisNephrolepis)
  • Tropickým rodem kapradin často pěstovaným jako okrasná pokojovka je: parožnatka (Platicerium)