Rostlinná pletiva

Posted on by

v.190319

Kapitola

Literatura

  • Novák et Skalický, 2008, kap. 4. Buňky a pletiva rostlinného těla (s. 48-77)

Otázky a odpovědi

  • Soubor spolu spojených (přes střední vrstvu buněčné stěny – střední lamelu) a vzájemně integrujících buněk, které mají společný původ a vytváří strukturní a funkční celky označujeme jako: pletiva
  • Meristémy je označení pro: dělivá pletiva
  • Apikální meristém se nachází: na vrcholech prýtu a kořene
  • Laterální meristémy se nachází: na okraji orgánů = po stranách s osou orgánů
  • Interkalární meristémy se nachází: mezi trvalými pletivy
  • Sekundární vodivá pletiva produkuje: kambium
  • Sekundární krycí pletiva produkuje: felogen
  • Kambium je příkladem: laterálního meristému
  • Kambium produkuje (mimo jiné): dřevo
  • Kambium produkuje (mimo jiné): lýko
  • Felogen produkuje (mimo jiné): felem
  • Felogen produkuje (mimo jiné): felodermu
  • Felogen je příkladem: laterálního meristému
  • Sekundární dřevo a sekundární lýko produkuje: kambium
  • Meristémy na bázi stokových internodií ve stéblech trav jsou příkladem: interkalárního meristému
  • Mezi typická základní pletiva nepatří: fanerofyt
  • Chlorenchym je označení pro: buňky parenchymu s chloroplasty
  • Nerovnoměrně ztloustlou buněčnou stěnou se vyznačují buňky: kolenchymu
  • Velkými intercelulárami se vyznačuje pletivo: aerenchymu
  • Buňky parenchymatického pletiva: jsou schopny dalšího dělení
  • Deskový kolenchym je charakteristický pro: stonky hluchavkovitých (Lamiaceae)
  • Sklerenchymatická vlákna: mohou lignifikovat
  • Nelignifikovaná sklerenchymatická vlákna jsou častým důvodem pěstování. K rostlinám, které je poskytují, patří: len setý (Linum usitatissimum)
  • Lignifikovaná sklerenchymatická vlákna jsou častým důvodem pěstování. K rostlinám, které je poskytují, patří: banánovník textilní (Musa textilis)
  • Rovnoměrně ztloustlou buněčnou stěnou se vyznačují buňky: sklerenchymu
  • Krátké buňky se ztloustlou buněčnou stěnou, která je silně lignifikována a opatřena jednoduchými tečkami (buňky často zůstávají živé) označujeme jako: sklereidy
  • Cévice (tracheidy) a cévy (tracheje) tvoří: xylém
  • Cévice (tracheidy) jsou oproti cévám (tracheje): fylogeneticky starší
  • Cévy (tracheje) jsou oproti cévicím (tracheidy): fylogeneticky mladší
  • Rozvod vody a v ní rozpuštěných minerálních látek z kořenů do místa spotřeby, tzv. vzestupný proud, má v rostlinném těle na starosti: xylém
  • Při diferenciaci vodivých pletiv platí, že: protoxylém se diferencuje před mataxylémem 
  • Asimiláty (nejčastěji sacharózu s vodou) z místa vzniku (především listů) do podzemních orgánů, popřípadě k apikálním meristémům prýtu, květům, plodům a semenům, transportuje: floém
  • Funkční buňky floému: jsou živé
  • Lýkovou část vodivých pletiv tvoří: floém
  • Články sítkovic jsou oproti sítkovým buňkám: širší
  • Články sítkovic můžeme nalézt: ve floému krytosemenných rostlin
  • Soustavu cévních svazků spolu se základním a zásobním pletivem ve stonku, kořeni a listové žilnatině označujeme jako: stélé
  • Střední válec s jediným cévním svazkem, který je koncentrický dřevostředný se označuje jako: protostélé
  • Vývojovým předchůdcem sifonostélé je: protostélé
  • Plektostélé je charakteristické svým výskytem pro: Lycopodiophyta (plavuní) 
  • Diktyostélé nalézáme u několika skupin rastlin, všechny patří mezi: Monilophyta (kapraďorosty)
  • Střední válec stonků dvouděložných s cévními svazky kolaterálními uspořádanými do kruhu se označuje jako: eustélé
  • Střední válec s volně roztroušenými kolaterálními svazky ve stonku (typický např. pro stonky jednoděložných) se označuje jako: ataktostélé
  • Epidermis je: pokožka prýtu
  • Sekundární krycí pletivo stonků u druhotně tloustnoucích rostlin se označuje jako: peridermis
  • Až na několik výjimek buňky epidermis: nemají chloroplasty
  • Kutikula se nachází na povrchu: buněk epidermis
  • Velamen je: pokožka kořenů rostlin u epifytů
  • Rhizodermis: nemá kutikulu
  • Trichomy: jsou epidermálního původu
  • Vícebuněčné útvary na povrchu epidermis vznikající z buněk epidermis i podpokožkových buněk se označují jako: emergence
  • Sekundární laterální meristém, který produkuje sekundární krycí pletivo se označuje jako: felogen
  • Periderm se skládá z: felemu a felodermu
  • Lenticely (čočinky) plní funkci: provětrávací
  • Mezi vnější vylučovací pletiva nepatří: idioblasty
  • Mezi vnitřní vylučovací pletiva patří: mléčnice
  • Tentakule jsou charakteristické pro: masožravé rostliny
  • Nektária jsou příkladem: vylučovacích pletiv
  • Solné žlázky jsou příkladem: vylučovacích pletiv
  • Vonné žlázky jsou příkladem: vylučovacích pletiv
  • Idioblasty jsou: buňky vnitřního vylučovacího pletiva
  • Mléčnice obsahují: latex
  • Mezi vylučovací pletiva nepatří: lenticely