Rostlinná pletiva

Posted on by

v.210311

Kapitola

B4_8

Videoprezentace zemědělská 1. část

Videoprezentace zemědělská 2. část

Videoprezentace zemědělská 3. část

Videoprezentace zemědělská 4. část

Videoprezentace speciální 1. část

Videoprezentace speciální 2. část

Videoprezentace speciální 3. část

Videoprezentace speciální 4.část

Distanční cvičení

DC4.1 Dělivá a základní pletiva (1:02 – 4:42)

  • Co to jsou meristematická pletiva?
  • Jaké typy meristematických pletiv existují a kde je najdeme?
  • Které pletiva patří mezi základní (zde Permanent – Simple)?
  • Jaká jsou specifika jednotlivých typů základních pletiv?

DC4.2 Vodivá pletiva v souvislostech

  • Kde získává rostlina vodu a k čemu je tato voda dobrá?
  • Kde se voda z rostliny ztrácí?
  • Jaké části tvoří cévní svazek?

DC4.3 Xylém

  • Co se nachází v mezibuněčných prostorech houbového parenchymu (mezofylu)?
  • Čím je tvořen xylém a k čemu slouží?
  • Jak se dostává voda do těla rostliny?

DC4.4 Floém

  • Co tvoří floém?
  • Kde vznikají látky přenášené floémem?
  • Jaká hlavní látka je přenášena floémem?
  • Co je podstatou přesunu asimilátů?

DC4.5 Epidermis

  • Jaké buňky tvoří epidermis?
  • Epidermis, jako pokožka prýtu je pokryta čím a proč?
  • Jaká modifikace pokožky prýtu byla zmíněna?
  • Rhizodermis, jako pokožka kořene, na rozdíl od epidermis nemá . . . ?
  • Kořenové vlášení (root hairs) má jakou stavbu a k čemu slouží?

Distanční cvičení – materiály pro samostatnou práci

Jde o materiál pro samostatnou práci spojenou se 4. distančním cvičením.

Příprava materiálu pro mikroskopování
Provánění řezu stonkem

Zadání samostatné práce z cvičení na pletiva

  • Připravte a odevzdejte videoprezentaci (nebo PPT prezentaci s Vašimi fotografiemi) s odběrem a přípravou vzorku k mikroskopování na téma pozorování rostlinných pletiv. Mělo by být s Vámi vidět odběr vzorku a příprava preparátu. Pokud máte mikroskop, můžete přiložit video nebo fotografii z něj. Vzorek může být cokoliv s pletivy rostlin.
  • Práci odevzdáte podle instrukcí v MS Teams.
Vzorové zpracování samostatné práce – ataktostélé ve stonku tulipánu

Face-to-face cvičení

Literatura

  • Novák et Skalický, 2008, kap. 4. Buňky a pletiva rostlinného těla (s. 48-77)

Otázky a odpovědi

  • Soubor spolu spojených (přes střední vrstvu buněčné stěny – střední lamelu) a vzájemně integrujících buněk, které mají společný původ a vytváří strukturní a funkční celky označujeme jako: pletiva
  • Meristémy je označení pro: dělivá pletiva
  • Apikální meristém se nachází: na vrcholech prýtu a kořene
  • Laterální meristémy se nachází: na okraji orgánů = po stranách s osou orgánů
  • Interkalární meristémy se nachází: mezi trvalými pletivy
  • Sekundární vodivá pletiva produkuje: kambium
  • Sekundární krycí pletiva produkuje: felogen
  • Kambium je příkladem: laterálního meristému
  • Kambium produkuje (mimo jiné): dřevo
  • Kambium produkuje (mimo jiné): lýko
  • Felogen produkuje (mimo jiné): felem
  • Felogen produkuje (mimo jiné): felodermu
  • Felogen je příkladem: laterálního meristému
  • Sekundární dřevo a sekundární lýko produkuje: kambium
  • Meristémy na bázi stokových internodií ve stéblech trav jsou příkladem: interkalárního meristému
  • Mezi typická základní pletiva nepatří: fanerofyt
  • Chlorenchym je označení pro: buňky parenchymu s chloroplasty
  • Nerovnoměrně ztloustlou buněčnou stěnou se vyznačují buňky: kolenchymu
  • Velkými intercelulárami se vyznačuje pletivo: aerenchymu
  • Buňky parenchymatického pletiva: jsou schopny dalšího dělení
  • Deskový kolenchym je charakteristický pro: stonky hluchavkovitých (Lamiaceae)
  • Sklerenchymatická vlákna: mohou lignifikovat
  • Nelignifikovaná sklerenchymatická vlákna jsou častým důvodem pěstování. K rostlinám, které je poskytují, patří: len setý (Linum usitatissimum)
  • Lignifikovaná sklerenchymatická vlákna jsou častým důvodem pěstování. K rostlinám, které je poskytují, patří: banánovník textilní (Musa textilis)
  • Rovnoměrně ztloustlou buněčnou stěnou se vyznačují buňky: sklerenchymu
  • Krátké buňky se ztloustlou buněčnou stěnou, která je silně lignifikována a opatřena jednoduchými tečkami (buňky často zůstávají živé) označujeme jako: sklereidy
  • Cévice (tracheidy) a cévy (tracheje) tvoří: xylém
  • Cévice (tracheidy) jsou oproti cévám (tracheje): fylogeneticky starší
  • Cévy (tracheje) jsou oproti cévicím (tracheidy): fylogeneticky mladší
  • Rozvod vody a v ní rozpuštěných minerálních látek z kořenů do místa spotřeby, tzv. vzestupný proud, má v rostlinném těle na starosti: xylém
  • Při diferenciaci vodivých pletiv platí, že: protoxylém se diferencuje před mataxylémem 
  • Asimiláty (nejčastěji sacharózu s vodou) z místa vzniku (především listů) do podzemních orgánů, popřípadě k apikálním meristémům prýtu, květům, plodům a semenům, transportuje: floém
  • Funkční buňky floému: jsou živé
  • Lýkovou část vodivých pletiv tvoří: floém
  • Články sítkovic jsou oproti sítkovým buňkám: širší
  • Články sítkovic můžeme nalézt: ve floému krytosemenných rostlin
  • Soustavu cévních svazků spolu se základním a zásobním pletivem ve stonku, kořeni a listové žilnatině označujeme jako: stélé
  • Střední válec s jediným cévním svazkem, který je koncentrický dřevostředný se označuje jako: protostélé
  • Vývojovým předchůdcem sifonostélé je: protostélé
  • Plektostélé je charakteristické svým výskytem pro: Lycopodiophyta (plavuní) 
  • Diktyostélé nalézáme u několika skupin rastlin, všechny patří mezi: Monilophyta (kapraďorosty)
  • Střední válec stonků dvouděložných s cévními svazky kolaterálními uspořádanými do kruhu se označuje jako: eustélé
  • Střední válec s volně roztroušenými kolaterálními svazky ve stonku (typický např. pro stonky jednoděložných) se označuje jako: ataktostélé
  • Epidermis je: pokožka prýtu
  • Sekundární krycí pletivo stonků u druhotně tloustnoucích rostlin se označuje jako: peridermis
  • Až na několik výjimek buňky epidermis: nemají chloroplasty
  • Kutikula se nachází na povrchu: buněk epidermis
  • Velamen je: pokožka kořenů rostlin u epifytů
  • Rhizodermis: nemá kutikulu
  • Trichomy: jsou epidermálního původu
  • Vícebuněčné útvary na povrchu epidermis vznikající z buněk epidermis i podpokožkových buněk se označují jako: emergence
  • Sekundární laterální meristém, který produkuje sekundární krycí pletivo se označuje jako: felogen
  • Periderm se skládá z: felemu a felodermu
  • Lenticely (čočinky) plní funkci: provětrávací
  • Mezi vnější vylučovací pletiva nepatří: idioblasty
  • Mezi vnitřní vylučovací pletiva patří: mléčnice
  • Tentakule jsou charakteristické pro: masožravé rostliny
  • Nektária jsou příkladem: vylučovacích pletiv
  • Solné žlázky jsou příkladem: vylučovacích pletiv
  • Vonné žlázky jsou příkladem: vylučovacích pletiv
  • Idioblasty jsou: buňky vnitřního vylučovacího pletiva
  • Mléčnice obsahují: latex
  • Mezi vylučovací pletiva nepatří: lenticely