Jaké typy meristematických pletiv existují a kde je najdeme?
Které pletiva patří mezi základní (zde Permanent – Simple)?
Jaká jsou specifika jednotlivých typů základních pletiv?
DC4.2 Vodivá pletiva v souvislostech
Kde získává rostlina vodu a k čemu je tato voda dobrá?
Kde se voda z rostliny ztrácí?
Jaké části tvoří cévní svazek?
DC4.3 Xylém
Co se nachází v mezibuněčných prostorech houbového parenchymu (mezofylu)?
Čím je tvořen xylém a k čemu slouží?
Jak se dostává voda do těla rostliny?
DC4.4 Floém
Co tvoří floém?
Kde vznikají látky přenášené floémem?
Jaká hlavní látka je přenášena floémem?
Co je podstatou přesunu asimilátů?
DC4.5 Epidermis
Jaké buňky tvoří epidermis?
Epidermis, jako pokožka prýtu je pokryta čím a proč?
Jaká modifikace pokožky prýtu byla zmíněna?
Rhizodermis, jako pokožka kořene, na rozdíl od epidermis nemá . . . ?
Kořenové vlášení (root hairs) má jakou stavbu a k čemu slouží?
Distanční cvičení – materiály pro samostatnou práci
Jde o materiál pro samostatnou práci spojenou se 4. distančním cvičením.
Příprava materiálu pro mikroskopování
Provánění řezu stonkem
Zadání samostatné práce z cvičení na pletiva
Připravte a odevzdejte videoprezentaci (nebo PPT prezentaci s Vašimi fotografiemi) s odběrem a přípravou vzorku k mikroskopování na téma pozorování rostlinných pletiv. Mělo by být s Vámi vidět odběr vzorku a příprava preparátu. Pokud máte mikroskop, můžete přiložit video nebo fotografii z něj. Vzorek může být cokoliv s pletivy rostlin.
Práci odevzdáte podle instrukcí v MS Teams.
Vzorové zpracování samostatné práce – ataktostélé ve stonku tulipánu
Face-to-face cvičení
Literatura
Novák et Skalický, 2008, kap. 4. Buňky a pletiva rostlinného těla (s. 48-77)
Otázky a odpovědi
Soubor spolu spojených (přes střední vrstvu buněčné stěny – střední lamelu) a vzájemně integrujících buněk, které mají společný původ a vytváří strukturní a funkční celky označujeme jako: pletiva
Meristémy je označení pro: dělivá pletiva
Apikální meristém se nachází: na vrcholech prýtu a kořene
Laterální meristémy se nachází: na okraji orgánů = po stranách s osou orgánů
Interkalární meristémy se nachází: mezi trvalými pletivy
Sekundární vodivá pletiva produkuje: kambium
Sekundární krycí pletiva produkuje: felogen
Kambium je příkladem: laterálního meristému
Kambium produkuje (mimo jiné): dřevo
Kambium produkuje (mimo jiné): lýko
Felogen produkuje (mimo jiné): felem
Felogen produkuje (mimo jiné): felodermu
Felogen je příkladem: laterálního meristému
Sekundární dřevo a sekundární lýko produkuje: kambium
Meristémy na bázi stokových internodií ve stéblech trav jsou příkladem: interkalárního meristému
Mezi typická základní pletiva nepatří: fanerofyt
Chlorenchym je označení pro: buňky parenchymu s chloroplasty
Nerovnoměrně ztloustlou buněčnou stěnou se vyznačují buňky: kolenchymu
Velkými intercelulárami se vyznačuje pletivo: aerenchymu
Buňky parenchymatického pletiva: jsou schopny dalšího dělení
Deskový kolenchym je charakteristický pro: stonky hluchavkovitých (Lamiaceae)
Sklerenchymatická vlákna: mohou lignifikovat
Nelignifikovaná sklerenchymatická vlákna jsou častým důvodem pěstování. K rostlinám, které je poskytují, patří: len setý (Linum usitatissimum)
Lignifikovaná sklerenchymatická vlákna jsou častým důvodem pěstování. K rostlinám, které je poskytují, patří: banánovník textilní (Musa textilis)
Rovnoměrně ztloustlou buněčnou stěnou se vyznačují buňky: sklerenchymu
Krátké buňky se ztloustlou buněčnou stěnou, která je silně lignifikována a opatřena jednoduchými tečkami (buňky často zůstávají živé) označujeme jako: sklereidy
Cévice (tracheidy) a cévy (tracheje) tvoří: xylém
Cévice (tracheidy) jsou oproti cévám (tracheje): fylogeneticky starší
Cévy (tracheje) jsou oproti cévicím (tracheidy): fylogeneticky mladší
Rozvod vody a v ní rozpuštěných minerálních látek z kořenů do místa spotřeby, tzv. vzestupný proud, má v rostlinném těle na starosti: xylém
Při diferenciaci vodivých pletiv platí, že: protoxylém se diferencuje před mataxylémem
Asimiláty (nejčastěji sacharózu s vodou) z místa vzniku (především listů) do podzemních orgánů, popřípadě k apikálním meristémům prýtu, květům, plodům a semenům, transportuje: floém
Funkční buňky floému: jsou živé
Lýkovou část vodivých pletiv tvoří: floém
Články sítkovic jsou oproti sítkovým buňkám: širší
Články sítkovic můžeme nalézt: ve floému krytosemenných rostlin
Soustavu cévních svazků spolu se základním a zásobním pletivem ve stonku, kořeni a listové žilnatině označujeme jako: stélé
Střední válec s jediným cévním svazkem, který je koncentrický dřevostředný se označuje jako: protostélé
Vývojovým předchůdcem sifonostélé je: protostélé
Plektostélé je charakteristické svým výskytem pro: Lycopodiophyta (plavuní)
Diktyostélé nalézáme u několika skupin rastlin, všechny patří mezi: Monilophyta (kapraďorosty)
Střední válec stonků dvouděložných s cévními svazky kolaterálními uspořádanými do kruhu se označuje jako: eustélé
Střední válec s volně roztroušenými kolaterálními svazky ve stonku (typický např. pro stonky jednoděložných) se označuje jako: ataktostélé
Epidermis je: pokožka prýtu
Sekundární krycí pletivo stonků u druhotně tloustnoucích rostlin se označuje jako: peridermis
Až na několik výjimek buňky epidermis: nemají chloroplasty
Kutikula se nachází na povrchu: buněk epidermis
Velamen je: pokožka kořenů rostlin u epifytů
Rhizodermis: nemá kutikulu
Trichomy: jsou epidermálního původu
Vícebuněčné útvary na povrchu epidermis vznikající z buněk epidermis i podpokožkových buněk se označují jako: emergence
Sekundární laterální meristém, který produkuje sekundární krycí pletivo se označuje jako: felogen
Periderm se skládá z: felemu a felodermu
Lenticely (čočinky) plní funkci: provětrávací
Mezi vnější vylučovací pletiva nepatří: idioblasty
Mezi vnitřní vylučovací pletiva patří: mléčnice
Tentakule jsou charakteristické pro: masožravé rostliny
Nektária jsou příkladem: vylučovacích pletiv
Solné žlázky jsou příkladem: vylučovacích pletiv
Vonné žlázky jsou příkladem: vylučovacích pletiv
Idioblasty jsou: buňky vnitřního vylučovacího pletiva