Prokaryotická buňka

Posted on by

v.200323

Kapitola

A1_2

Přednáška zemědělská

Přednáška speciální

Konzultace

K1.2 První rostliny

  • Které organismy lze označit za první rostliny?
  • Můžeme se s nimi setkat i v současnosti?
  • Do jaké říše organismů patří?
  • Opakování z mikrobiologie – čím se liší od Eukaryot?
  • Od ostatních organismů se liší schopností fotosyntézy – co je její podstatou?
  • Co spojuje tyto organismy s “opravdovými” rostlinami?

. . . zemědělské využití?

  • Jak velké mohou být takovéto plantáže?
  • Znáte nějaká další hospodářsky významná využití sinic?

Cvičení

Literatura

  • Novák et Skalický, 2008, kap. 3. Rostlinná buňka – informace k prokaryotické buňce (s. 19)
  • Novák et Skalický, 2008, kap. 7. Soustava rostlin – Prokarya (s. 147-150)
  • systém podle Komárek et al., 2014
 

Otázky a odpovědi

  • Prokaryotická buňka vždy nemá: membránově ohraničené jádro
  • Prokaryotická buňka může mimo jiné mít: ribozomy
  • Prokaryotická buňka není schopna: meiózy
  • Malá kruhová molekula DNA prokaryot schopná replikace je označována jako: plazmid
  • Transkripce genetického materiálu prokaryotické buňky probíhá v: cytoplazmě
  • Grampozitivní druhy bakterií mají na povrchu buňky: jednu plazmatickou membránu
  • Gramnegativní druhy bakterií mají na povrchu buňky: dvě plazmatické membrány
  • Nejstaršími fotoautotrofními organismy na Zemi jsou: sinice (Cyanophyta)
  • Slizová vrstva z liposacharidů na povrchu sinic (Cyanophyta) se označuje jako: glykokalyx
  • Část protoplastu sinic (Cyanophyta) výrazněji zbarvená s tylakoidy a schopná fotosyntézy se označuje jako: chromatoplazma
  • Nejprimitivnější skupinou rostlin s tylakoidy jsou: sinice (Cyanophyta)
  • Některé skupiny fotoautotrofních organismů (např. sinice, Cyanophyta) mají tzv. fykobilizomy, které se nacházejí na povrchu: tylakoidů
  • Plynové měchýřky agregované do aerotopů jsou jedinou známou plynem naplněnou strukturou v živých buňkách. Vyskytují se u zástupců: sinic (Cyanophyta)
  • Heterocyty (herocysty) je označení pro: buňky, které mají schopnost vázat plynný dusík, tlustou b. stěnu a průzračný obsah
  • Buňky, které mají schopnost vázat plynný dusík, tlustou buněčnou stěnu a průzračný obsah se nazývají:  heterocyty
  • Trvalé odpočívající tlustostěnné buňky sinic (Cyanophyta) vznikající z vegetativních buněk za nepříznivých podmínek označujeme jako: akinety
  • Několikabuněčné části vlákna oddělované od mateřského vlákna vláknitých sinic (Cyanophyta) se označují jako: hormogonie
  • Řády Chroococcales, Oscillatoriales, Nostocales, Synechococcales řadíme do oddělení: sinic (Cyanophyta)
  • Rodem sinic vytvářejícím deskovité kolonie s buňkami v řadách, které jsou časté ve sladkovodním planktonu je: Merismopedia
  • K jedné z nejčastějších sinic vodního květu u nás patří: Microcystis aeruginosa
  • Drkalka (Oscillatoria) je: sinice (Cyanophyta)
  • Arthrospira a Spirulina platensis jsou rody využívané pro produkci módních potravinových doplňků (vitamínových tablet) a systematicky patří mezi: sinice (Cyanophyta)
  • Jednořadka (Nostoc) je: sinice (Cyanophyta)
  • Mezi sinice (Cyanophyta) patří: drkalky (Oscillatoria)
  • Mezi sinice (Cyanophyta) patří: jednořadky (Nostoc)