Magnoliopsida1

v.210405

Kapitola

B8_13


Přednáška zemědělská 1. část


Přednáška zemědělská 2. část


Přednáška speciální 1. část


Přednáška speciální 2. část


Distanční cvičení

DC8.1 Rozmnožování krytosemenných rostlin

  • Kolik jader obsahuje pylové zrno?
  • Uvnitř čeho se nachází mateřská buňka megaspóry krytosemenných rostlin?
  • Čím je tvořen samičí gametofyt většiny krytosemenných rostlin (a zde prezentovaný)?
  • Jaký je rozdíl mezi opylením a oplozením?
  • Kolik spermatických buněk obsahuje pylová láčka?
  • Jak dochází ke dvojímu oplození krytosemenných rostlin?
  • Kolik n má primární endosperm krytosemenných rostlin?
  • Kolik pylových zrn je minimálně třeba ke vzniku 100 semen uvnitř jediného plodolistu?
  • Jaký je rozdíl mezi semenem a plodem?
  • Z čeho se skládá semeno krytosemenných rostlin?
  • Jak je to obvykle s endospermem u jednoděložných a dvouděložných rostlin?

DC8.2 Určování druhů

Na distančním cvičení si nemůžeme ukázat práci s klíčem ke květeně, protože bohužel neexistuje v elektronické podobě, což ale nevadí, protože jsem vše podstatné nahrál na videa, která se nacházejí níže na této stránce v části “Face-to-face” cvičení. Je to ještě na starém klíči. Nový je v podstatě stejný, jen je v něm z mě ne úplně jasného důvodu v Klíči k určení čeledí vmezeřena nově Skupina I – Vodní rostliny. Dále je v něm celkově více pérovek a aktualizovaný systém (ale držící některé staré čeledě).

Můžeme si ale společně zkusit určit vybranou rostlinu podle charakteristických vlastností na Pladias.org – https://pladias.cz/plantkey/.

Na cvičení si nachystejte tuto rostlinu:

Další info k ní naleznete např. zde. No a na cvičení se ji společně pokusíme určit podle nástroje k určování na Pladias.org.


Distanční cvičení – zadání samostatné práce

Pro 8. distanční cvičení jako samostatnou práci si zvolte libovolnou rostlinu a odevzdejte fotografii rostliny a PDF s výsledkem určování.

Vzor odevzdané samostatné práce pro 8. distanční cvičení

Lamium purpureum

Fotografie pro určování znaků.
Lamium_Pladia


Face-to-face cvičení

Zástupce “bazální” skupiny krytosemenných rostlin si v tuto dobu nemáme možnost prakticky ukázat, ale podíváme se na některé v průběhu cvičení v terénu.

Vzniklého času využíváme k poznání práce s Klíčem ke květeně ČR a jsou na tomto cvičení představeny i další zdroje pro určování rostlin.

Klíč květeně ČR


Určování podle Klíče


Další zdroje k určování rostlin


On-line botanické zdroje

Od nahrání videa uplynula už nějaká doba, a tak existují již i jiné zdroje. . . . a výběr z nich je tady:


“Určování” podle nástroje v pladias.org


Odsud dále nejsou klasická cvičení v praktiku, ale cvičení jsou buď každý týden kolem školy nebo jedno celodenní v terénu. Zaměřena jsou na poznávání vyšších rostlin. Poklady pro rostliny naleznete zde a pro celodenní cvičení v terénu zde.


Literatura

  • Novák et Skalický, 2008, kap. 7. Soustava rostlin – krytosemenné – příslušné části (s. 194-199)
  • systém podle APG IV
  • názvosloví podle Danihelka, Chrtek & Kaplan, 2012, publikace zde

Otázky a odpovědi

  • Krytosemenné rostliny (Magnoliopsida) se diferenciovaly v: Triasu
  • Nucellus krytosemenných rostlin (Magnoliopsida) má vyvojově (zjednodušeno následně u Asterid): má dva obaly
  • Archegonium chybí u gametofytu: krytosemenných rostlin (Magnoliopsida)
  • Mateřská buňka megaspory krytosemenných rostlin (Magnoliopsida) je: 2n
  • Mladý zárodečný vak (megaspora) vzniknuvší z mateřské buňky megaspory krytosemenných rostlin (Magnoliopsida) je: 1n
  • Počet jader ve zralém zárodečném vaku většiny krytosemenných rostlin (Magnoliopsida) je: 8
  • Endosperm krytosemenných rostlin (Magnoliopsida) je nejčastěji: 3n
  • Buňkami, které vylučováním speciálních chemických látek usnadňují u krytosemenných rostlin (Magnoliopsida) oplození jsou: synergidy
  • Synergidy, stejně jako antipody a oosféra, v zárodečném vaku většiny krytosemenných rostlin (Magnoliopsida) jsou: 1n
  • Centrální buňka v zárodečném vaku většiny krytosemenných rostlin (Magnoliopsida) je v době těsně před oplozením: 2n
  • Dvojité oplození je apomorfií: krytosemenných rostlin (Magnoliopsida)
  • Květy jsou apomorfií: krytosemenných rostlin (Magnoliopsida)
  • V pylové láčce krytosemenných rostlin (Magnoliopsida) se před opylením nachází: tři jádra
  • Ze zygoty krytosemenných rostlin (Magnoliopsida) vzniká: zárodek
  • Osemení vzniká z: obalů vajíčka
  • Nejprimitivnější recentní krytosemennou rostlinou, která je sestrou všech ostatních krytosemenných rostlin (Magnoliopsida) je: Amborella trichopoda
  • Dva jihoamerické druhy rodu Victoria jsou ve dně kořenící rostliny s až 2 m širokými listy se zdviženým okrajem plovoucími na hladině avelkými převážně bílými květy a patří do čeledě: leknínovité (Nymphaeaceae)
  • Kabomba karolínská (Cabomba caroliniana) je oblíbenou akvarijní rostlina z čeledi Cabombaceae, patří tedy do řádu: Nymphaeales 
  • Badyáník pravý (Illicium verum), který poskytuje koření badyán (hvězdový anýz), patří do řádu: Austrobaileyales
  • Drimys winteri je asi nejznámějším okrasným stálezeleným keřem z čeledi Winteraceae, tato čeleď patří do vývojové linie: Magnoliids
  • Pepř černý (Piper nigrum) je v systému řazen mezi: krytosemenné rostliny (Magnoliopsida)
  • Našim nejhojnějším zástupcem čeledi podražcovitých (Aristolochiaceae) je: kopytník evropský (Asarum europaeum)
  • Muškátovník pravý (Myristica fragrans) je kořením pěstovaným pro míšek (muškátový květ) a semena (muškátový oříšek) a patří do řádu: Magnoliales
  • Vavřín ušlechtilý (Laurus nobilis) se pěstuje jako koření, které je původem z: listů
  • Liliovník tulipánokvětý (Liriodendron tulipifera) je mohutný strom původem ze Severní Ameriky, který patří do čeledi: šácholanovité (Magnoliaceae)
  • Annona squamosa je pěstována pro: ovoce
  • Muďoul trojlaločný (Asimina triloba) je ovocný strom (paw paw) z čeledi: láhevníkovité (Annonaceae)
  • Koření skořicovník cejlonský (Cinnamomum zeylanticum) patří do čeledi: vavřínovité (Lauraceae)
  • Avokádo americké (Persea americana) je hospodářsky významná plodina z čeledi: vavřínovité (Lauraceae)
  • Sazaník (Calycanthus) se u nás pěstuje jako okrasná dřevina z čeledi sazaníkovité (Calycanthaceae), patří tedy do vývojové linie: Magnoliids