Fungi

v.170509

Kapitola

zde

Literatura

  • Novák et Skalický, 2008, kap. 7. Soustava rostlin – Fungi (s. 166-178)
  • systém podle Ruggiero et al., 2015, tabulka systému zde

Otázky a odpovědi

  • Stádium rozmnožující se pohlavně u zástupců z říše hub (Fungi) označujeme: teleomorfa
  • Stádium rozmnožující se nepohlavně u zástupců z říše hub (Fungi) označujeme: anamorfa
  • Některé houby (Fungi) se vyskytují pouze ve fázi anamorfy, pak hovoříme o: holomorfě
  • Dikaryofáze je obvykle ukončena: karyogamií
  • Dikariofáze znamená, že buňka je: n+n
  • Nosema apis jako původce včelí úplavice patří do oddělení: mikrosporidie (Microsporidiomycota)
  • Rakovinec bramborový (Synchytrium endobioticum) je typickým a hospodářsky velmi významným zástupcem hub z oddělení: chytridie (Chytridiomycota
  • Lahvičkovka zelná (Olpidium brassicae), která způsobuje zčernání hypokotylu a padání klíčících rostlin brukvovitých (Brassicaceae), patří do oddělení: chytridie (Chytridiomycota
  • U spájivých hub (Zygomycota) ve vegetativní fázi převládá: větvené mnohojaderné mycelium
  • Vznik gametangií na rozšířených koncích hyf, jejich plazmogamie s následnou kayogamií a vznikem 2n zygosporangia je charakteristickým projevem v pohlavním rozmnožovacím cyklu: spájivých hub (Zygomycota)
  • Rody kropidlovec (Rhizopus) a Choanephora jsou rody způsobující významné škody a patří do skupiny: spájivých hub (Zygomycota)
  • Fytopatologicky významným druhem způsobujícím hniloby vedoucí k odumírání květů a mladých plodů tykví, okurek, rajčat a paprik z oddělení spájivých hub (Zygomycota) je: Choanephora cucurbitarum
  • Hmyzomorka muší (Entomophthora muscae) je původce mušího moru, který patří mezi: spájivé houby (Zygomycota)
  • Počet askospor ve vřeccích vřeckovýtrusých hub (Ascomycota) je obvykle: 8
  • Druhově nejpočetnější skupinou hub (Fungi) jsou: vřeckovýtrusné houby (Ascomycota)
  • Podlouhlé průhledné výrůstky na řapících a žilnatině listů zástupců miříkovitých (Apiaceae) způsobují které parazitické houby z oddělení vřeckovýtrusé houby (Ascomycota)?: prvohouba velkovýtrusá (Protomyces macrosporus)
  • Vysoce specializovanými parazity (dikaryotické mycelium) dřevin čeledí Rosaceae, Salicaceae, Betulaceae, Corylaceae, Fagaceae, Ulmaceae a Sapindaceae, kteří hostitele přímo neusmrcují, ale podněcují k tvorbě hypertrofií (např. čarověníků) jsou: kadeřavky (Taphrinales)
  • Kadeřavka broskvoňová (Taphrina deformans), způsobující kadeřavost listů broskvoní, patří do které skupiny hub (Fungi)?: vřeckovýtrusné houby (Ascomycota)
  • Kadeřavka švestková (Taphrina pruni), způsobující poškození plodů i malých větévek švestek, patří do které skupiny hub (Fungi)?: vřeckovýtrusné houby (Ascomycota)
  • Pučení a tvorba blastospor, využívané v potravinářském a chemickém průmyslu, je charakteristická pro které ze skupin vřeckovýtrusých hub (Ascomycota)?:Sacchromycotina
  • Kvasinka pivní (Saccharomyces cerevisiae), která má obrovské využití v potravinářském průmyslu při zpracování zemědělských komodit, patří mezi: vřeckovýtrusné houby (Ascomycota)
  • Které skupin vřeckovýtrusných hub (Ascomycota) vytvářejí plodnice: Pezizomycotina
  • U pravých vřeckovýtrusných hub (Pezizomycotina) ve vegetativní fázi převládá: větvené přehrádkované mycelium
  • Plodnice u pravých vřeckovýtrusných hub (Pezizomycotina) jsou tvořeny hyfami mycelia a askogenními hyfami. Ty druhé jsou: n+n
  • Po kopulaci gametangií (askogonu a anteridia) se u pravých vřeckovýtrusných hub (Pezizomycotina) vytváří: n+n askogenní hyfy
  • Pokud plodnice u pravých vřeckovýtrusných hub (Pezizomycotina) vzniká v místě, kde došlo k oplození askogonu, vývoj plodnice pokračuje souběžně s růstem askogenních hyf a vřecka se vytvářejí v primárních dutinách, pak hovoříme o: askohymeniálních typech
  • Pokud je základ pro vznik plodnice u plodnice pravých vřeckovýtrusných hub (Pezizomycotina) dán ještě na sterilním myceliu vznikem terčovitého útvaru, popřípadě stromatu, teprve v takto vytvořené plodnici dojde k diferenciaci gametangií, hyfy vznikají v sekundárních dutinách, pak hovoříme o: askolokulární typech
  • Protothecium jako typ plodnice pravých vřeckovýtrusných hub (Pezizomycotina) lze charakterizovat jako: nejprimitivnější typ (seskupení vřecek obklopené spletí hyf)
  • Kleistothecium jako typ plodnice pravých vřeckovýtrusných hub (Pezizomycotina) lze charakterizovat jako: všestranně uzavřená plodnice s vytvořenou stěnou, vřecka nejsou uspořádána, parafýzy chybí, otevírá se rozpadem
  • Perithecium jako typ plodnice pravých vřeckovýtrusných hub (Pezizomycotina) lze charakterizovat jako: kulovitá až hruškovitá s úzkým kanálkovitým ústím vystlaným perifýzami (sterilní vlákna), vřecka na hymeniu, parafýzy přítomny
  • Apothecium jako typ plodnice pravých vřeckovýtrusných hub (Pezizomycotina) lze charakterizovat jako: miskovitá plodnice, vřecka v hymeniu, parafýzy vytvořeny
  • Kropidláci (Aspergillus) a štětičkovce (Penicillium) patří, do které skupiny hub: Pezizomycotina
  • Konidie (fialospory) vznikající na fialidách vytváří např.: štětičkovec žlutavý (Penicillium chrysogenum)
  • Penicillium camembertii a P. roquefortii, které jsou významnými druhy využívanými v potravinářství ke zrání sýrů, patří mezi: vřeckovýtrusné houby (Ascomycota)
  • Jelenka obecná (Elaphomyces granulatus) je makroskopicku houbou ze skupiny: Pezizomycotina
  • Mezi vřeckovýtrusými houbami (Ascomycota) nalezneme makroskopické houby především v řádu Pezizales, k jedlím patří např.: smrž (Morchella)
  • Z třídy Leotimycetes z oddělení vřeckovýtrusých hub (Ascomycota) se rekrutuje velké množství parazitů rostlin způsobujících velké hospodářské škody. K nim nepatří: rakovinec bramborový (Synchytrium endobioticum)
  • Padlí (Erysiphales), které způsobuje významné škody na zemědělských plodinách, patří do třídy: Pezizomycotina
  • Hlízenky (Monilia, Sclerotinia), které způsobují významné škody na zemědělských plodinách, patří do třídy: Pezizomycotina
  • Hlízenka ovocná (Monilia fructigena) patří do stejné třídy jako: americké padlí angreštové (Sphaerotheca mors-uvae)
  • Sypavka borová (Lophodermium pinastri) patří mezi: vřeckovýtrusé houby (Ascomycota)
  • Většina mykobiontů v lišejnících patří do: řádu Lecanorales
  • Mikroskopická klubíčka hyf mykobionta a několik buněk fotobionta patří ke způsobu rozmnožování lišejníků, jak tyto útvary označujeme?: soredie
  • Pokud lišejník přiroůstá k podkladu pouze bází, stélka je vystoupavá nebo visící, pak ji označujeme jako: keříčkovitou
  • Paličkovce nachová (Claviceps perpurea) vytváří plodnici typu: perithecium
  • Vážné onemocnění jilmů – grafiózu – způsobuje houba (Ophiostoma novo-ulmi) patřící do: Pezizomycotina
  • Strupovitost jablek (Venturia inaequalis) způsobuje houba ze kterého pododdělení vřeckovýtrusných hub (Ascomycota)?: Pezizomycotina
  • Bazidiospor na bazidiích je: 4
  • Primární mycelium stopkovýtrusných hub (Basidiomycota) je: 1n
  • Sekundární mycelium stopkovýtrusných hub (Basidiomycota) je: n+n
  • U stopkovýtrusých hub (Basidiomycota) dochází ke karyogamii: v bazidiích
  • Noha hřibu (Boletus) je tvořena buňkami: n+n
  • Rzi (Pucciniales) jsou obligátními parazity rostlin a řadíme je mezi: stopkovýtrusné houby (Basidiomycota)
  • Mezihostitelem rzi travní (Puccinia graminis) jsou: dřišťály
  • Teliospory (zimní výtrusy) u rzí (Pucciniales) jsou: n+n
  • Prašné sněti (Ustilaginales) s obligátně parazitickým dikaryotickým myceliem řadíme mezi: stopkovýtrusné houby (Basidiomycota)
  • Mazlavé sněti (Tilletiales) s obligátně parazitickým myceliem řadíme mezi: stopkovýtrusné houby (Basidiomycota)
  • Prašné sněti (Ustilaginales) a mazlavé sněti (Tilletiales) jsou nebezpečím především pro kterou skupinu kulturních rostlin?: lipnicovité (Poaceae)
  • Rod rosolovka (Tremella) je laločnatá, mozkovitě zprohýbaná houba s některými druhy jedlými i pěstovanými, patří mezi: stopkovýtrusné houby (Basidiomycota)
  • Choroše z řádu Polyporales tvoří: plodnice s rourkatým nebo lamelovým hymenoforem
  • Stopkovýtrusné houby (Basidiomycota) řádu Agaricales tvoří: plodnice s lupenitým hymenoforem
  • Mezi stopkovýtrusné houby (Basidiomycota) řádu Agaricales patří např.: hlíva ústřičná (Pleurotus ostreatus)
  • Bedly (Lepiota) a mochomůrky (Amanita) patří do řádu: Agaricales 
  • Stopkovýtrusné houby (Basidiomycota) řádu Boletales tvoří obvykle: plodnice s rourkatým hymenoforem
  • Ze seznamu vyberte houbu, která nepatří mezi vřeckovýtrusné houby (Basidiomycota) třídy Agaricomycetes: lanýž (Tuber)
  • Kozák (Leccinum) a  klouzek (Suillus) patří do řádu: Boletales