Biogeografie – cvičení v terénu
Cílem cvičení v terénu je seznámit se fyzicky s podmínkami rozšíření organismů a komplexitou vlivu přírodních a společenských podmínek na toto rozšíření. Chápejte tuto exkurzi jako vstup do komplexity procesů na úrovni krajiny.
Trasa
Trasa se může lišit podle aktuální situace, ale hlavní vlastnosti jsou následující. Terénní cvičení začíná na vlakové zastávce Třísov (podle aktuálních možností jízdního řádu mezi 8:00 a 9:00, popřípadě v 8:15 u budovy J, pokud se podaří sehnat školní autobus), odtud pěšky na oppidum Třísov, přes historické terasy a dubohabřiny na zříceninu Dívčí Kámen se skalními výchozy, k zařezanému údolí Vltavy a přes Holubovské hadce s výskytem reliktů do Holubova, kde cvičení končí na železniční zastávce Holubov (podle aktuálních možností jízdního řádu mezi 15:00 a 17:00, nebo po domluvě s řidičem jinde v Holubově).
V případě špatného počasí může být vynechána návštěva Vltavy a v případě ještě horšího počasí se trasa cvičení od Dívčího Kamene může vrátit od Vltavy po NS Třísov-Dívčí Kámen-Holubov a cvičení končí v Třísově (podle aktuálních možností jízdního řádu mezi 13:00 a 15:00).
Optimální trasa, která se dá zvládnout i za 10°C a jemného trvalého deště, má 14 zastavení, jako mají klasické křížové cesty 🙂 :
1. zastavení – oppidum, cesta
- úvod do biogeografických procesů (speciace, šíření, extinkce)
- vývoj areálů v čase a prostoru
- vliv člověka na rozšíření druhů (megafauna, zemědělci, . . .)
2. zastavení – oppidum, pod akropolí
- současné jádro diverzity (vliv dob letových)
- historický vývoj lokality (bronz, Keltové, . . .)
- úpravy terénu (= zásahy člověka, roviny, meliorace, . . . )
- kulturní krajina (= krajina odráží vývoj společnosti)
- půdy (vznik a vlastnosti)
3. zastavení – výhled na Šumavské podhůří
- geologická minulost lokality (granulity, hercynské vrásnění, . . .)
- geologická minulost ČR a hlavní geologické jednotky (hercynikum, Karpaty, Pannonie, . . .)
- představení hlavních biogeografických jednotek ČR
4. zastavení – terasy
- lesy ČR, přirozená vegetace, odlesňování krajiny
- význam otevřených stanoviště pro biologickou diverzitu středoevropských smíšených lesů
- výškové stupně ČR – vliv holocénního vývoje klimatu
5. zastavení – výhled na skalní bory u Dívčího Kamene
- vliv půd na vegetaci – mělké půdy
- konkurence – Pinus sylvestris
- relikty = reliktní bory
- zpětná eroze vodních toků a horotvorná činnost
6. zastavení – Dívčí Kámen, vnější hrad
- teplomilná květena
- ruderální druhy
🙂 . . . pauza na oběd . . . 🙂
7. zastavení – Dívčí Kámen, vnitřní hrad
- evoluce – punctuated equilibrium, probíhající speciace “nových” druhů a jejich přirozený výběr – Taraxacum
8. zastavení – Dívčí Kámen, výhled na reliktní bory
- reliktní bory zblízka
- eroze vodního toku na dosah ruky
9. zastavení – Dívčí Kámen, výhled na zařezané údolí Vltavy
- říční fenomén (= šíření druhů, diverzita stanovišť, . . .)
10. zastavení – pod hradem
- vliv reakce substrátu na druhové složení
- dubohabřiny
11. zastavení – u soutoky Křemžského potoka a Vltavy
- invaze (jejich ekologie, příklady, . . . )
12. zastavení – Vltava u mlýna
- adaptace na vodní prostředí
- říční fenomén “zezdola”
13. zastavení – PR Dívčí Kámen
- plošná ochrana
- druhová ochrana
- NATURA2000
- Nagoya
- CITES
- rostlinolékařský zákon
14. zastavení – RP Holubovské hadce
- ultrabazické vyvřeliny
- hadce
- bioindikátory
- ostrovní biogeografie