Poznámky ke studiu historie

Základní přehled chápání post-středověkých přístupů ke studiu historie je, jak ho vidím já (je třeba vyzvětšovat alespoň na 300%):

Pro faktografické poznání historie každé prostorové jednoty je obvykle moudré přijmout členění do epoch. Použití “obecných” členění je však komplikované:

Obecně lze dějiny každé prostorové jednotky rozdělit na dobu předhistorickou, ranou dobu dějinnou a vlastní dějiny:

Často používaným tříděním je princip výrobních vztahů:

Pojítkem obou systémů je doba bronzová:

Jan Patočka vidí hlavní dějinný zlom nikoliv v období vzniku nejstarších civilizací (spojených s písmem a kulturou), ale období pozdější, znamenající poznání možnosti života v pravdě, které se kryje se vznikem řecké polis a řecké filozofie:

. . . a zde je tato myšlenka v jejím celku:

Středověk a novověk pak vrhli lidstvo zpět do bezproblematického před-dějinného světa, v němž lidé ale už nežijí s bohy, nýbrž s mechanikou – opustili hledání Dobra a poddali se probouzení Síly, jež žene lidstvo k jisté záhubě (je třeba vyzvětšovat alespoň na 300%):