Výběrové soubory

Všechny potenciální objekty výzkumu tvoří základní soubor. Nejlepší samozřejmě je provést výzkum na všech objektech. Kromě toho, že je to nejlepší, je to ale v 99,9% případů nemožné. V drtivé většině případů tedy nemůžeme zkoumat všechny potenciální objekty, ale musíme z nich vybrat nějak “reprezentativní” vzorek, který můžeme pozorovat nebo na něm dělat pokusy. Tento soubor pozorování se označuje jako výběrový soubor.

Existuje široké spektrum způsobů, jak tento výběr provést – základním způsobem je náhodný výběr, který je nejlepším řešením. Jeho podstatou je, že každý jedinec základního souboru má stejnou šanci, že bude do výběrového souboru ze základního souboru vybrán. Pak mohu totiž zjištění z výběrového souboru vztahovat k základnímu souboru. Metody použité v základním kurzu počítají s tím, že studuji základní soubor nebo výběr, který je proveden náhodně.

Provedení takového výběru je však v drtivé většině případů nerealizovatelné (oproti tomu, co tvrdí statistici) a musíme téměř vždy volit horší postupy. Problémem je, že nenáhodný výběr je nutno hodnotit komplikovanějšími statistickými postupy. My se v základním kurzu budeme obvykle tvářit, že naše výběry jsou provedeny náhodně. V praxi nezapomínejte na prostorovou a časovou distribuci zkoumaných jevů. Čas a prostor mohou zásadně ovlivnit strukturu výběru, přestože na první pohled budete postupovat náhodně. Proto, pokud pro BP a DP budete dělat výběry buď zjevně nenáhodně nebo budete mít podezření na narušení náhodnosti vlivem prostoru nebo času, tak se podívejte nejprve na příslušné pasáže z navazujícího kurzu.

PAMATUJTE!!!!! – výběr vzorku, stejně jako design experimentu, zásadně ovlivňují možnosti jeho “statistického” zpracování.