Cykasy – pěstování a ochrana
Cykasy na seznamu CITES (po Panamě 2023)
. . . jestli to dobře chápu, tak jsou všechny minimálně II . . .
| čeleď | příloha I | příloha II | příloha III |
|---|---|---|---|
| Cycadaceae | Cycas beddomei | CYCADACEAE spp. #4 (Except the species included in Appendix I) | |
| Stangeriaceae (dnes Zamiaceae) | Stangeria eriopus | Bowenia spp. #4 | |
| Zamiaceae | Ceratozamia spp.; Encephalartos spp.; Microcycas calocoma; Zamia restrepoi | ZAMIACEAE spp. #4 (Except the species included in Appendix I) |
Materiál ke studiu
Pěstování cykasů
Modelovým druhem je Cycas revoluta
Co je podstatné?
- na seznamu CITES jsou všechny cykasy v příloze II nebo I
- na seznamu jsou, jelikož se jedná o reliktní rostliny s často velmi malým areálem, které jsou ohroženy sběrem pro sbírkové účely
- jinak by asi bylo teda dobré vědět hlavní věci zmiňované v systematické botanice, tedy, že dnes jsou rozlišovány jen dvě čeledě
- cykasovité (Cycadaceae) s jediným rodem cykas (Cycas) (Asie, Austrálie a Afrika)
- kejákovité (Zamiaceae) s povícero rody, ze kterých byste mohli znát Encephalartos (Afrika), Ceratozamia (Střední Amerika), Zamia (Amerika), ostatní rody buď monotypické nebo s několika málo úzce endemickými druhy
Masožravé rostliny – přehled pěstování jednotlivých skupin
Masožravé druhy na seznamu CITES (po Panamě 2023)
| čeleď | příloha I | příloha II | příloha III |
|---|---|---|---|
| Droseraceae | Dionaea muscipula #4 | ||
| Nepenthceae | Nepenthes khasiana; Nepenthes rajah | Nepenthes spp. #4 (Except the species included in Appendix I) | |
| Sarraceniaceae | Sarracenia oreophila; Sarracenia rubra ssp. alabamensis; Sarracenia rubra ssp. jonesii | Sarracenia spp. #4 (Except the species included in Appendix I) |
Přehled druhů masožravých rostlin – řád Oxalidales
Přehled druhů masožravých rostlin – řád Caryophyllales
Přehled druhů masožravých rostlin – řád Ericales
Přehled druhů masožravých rostlin – řády Lamiales, Asterales
Co je důležité?
- na CITES seznamu jsou tři skupiny – 1 druh, 1 rod a 1 čeleď (znát jejich jména)
- mezi zástupci rodů Nepenthes a Sarracenia jsou druhy i na CITES I
- všechny jsou na seznamu, protože se jedná o zajímavé a hojně pěstované sbírkové rostliny ohrožené sběrem na lokalitách
- Dionaea muscipula roste na atlantském pobřeží USA
- všichni zástupci rodu Sarracenia pocházejí ze Severní Ameriky (hlavně V USA a J Kanady)
- rod Nepenthes je jediným rodem čeledi Nepenthaceae s centrem druhové diverzity v JV Asii (ojediněle na Madagaskaru, Srí Lance a S Austrálie)
- na CITES v současnosti nejsou další rody masožravých rostlin, z nichž byste určitě měli vědět o Drosera, Drosophyllum, Pinguicula, Utricularia, Byblis, Roridula, Cephalotus follicularis, Heliamphora, Darlingtonia
Pěstování a ochrana xerofytů
Xerofytní druhy na seznamu CITES (po Panamě 2023)
| čeleď | příloha I | příloha II | příloha III |
|---|---|---|---|
| Agavaceae (správně Asparagaceae) | Agave parviflora | Agave victoriae-reginae #4; Nolina interrata; Yucca queretaroensis | |
| Aizoaceae | Conophytum spp. (South Africa); Mestoklema tuberosum (South Africa) | ||
| Anacardiaceae | Operculicarya decaryi; Operculicarya hyphaenoides; Operculicarya pachypus | ||
| Apocynaceae | Pachypodium ambongense; Pachypodium baronii; Pachypodium decaryi; Pachypodium windsorii | Hoodia spp. #9; Pachypodium spp. #4 (Except the species included in Appendix I); Rauvolfia serpentina #2 (léčivka) | Raphionacme zeyheri (South Africa) |
| Asparagaceae | Beaucarnea spp. | ||
| Bromeliaceae | Tillandsia harrisii #4; Tillandsia kammii #4; Tillandsia xerographica #4 | ||
| Cactaceae | Ariocarpus spp.; Astrophytum asterias; Aztekium ritteri; Coryphantha werdermannii; Discocactus spp.; Echinocereus ferreiranus ssp. lindsayorum; Echinocereus schmollii; Escobaria minima; Escobaria sneedii; Mammillaria pectinifera {Includes ssp. solisioides}; Melocactus conoideus; Melocactus deinacanthus; Melocactus glaucescens; Melocactus paucispinus; Obregonia denegrii; Pachycereus militaris; Pediocactus bradyi; Pediocactus knowltonii; Pediocactus paradinei; Pediocactus peeblesianus; Pediocactus sileri; Pelecyphora spp.; Sclerocactus blainei; Sclerocactus brevihamatus ssp. tobuschii; Sclerocactus brevispinus; Sclerocactus cloverae; Sclerocactus erectocentrus; Sclerocactus glaucus; Sclerocactus mariposensis; Sclerocactus mesae-verdae; Sclerocactus nyensis; Sclerocactus papyracanthus; Sclerocactus pubispinus; Sclerocactus sileri; Sclerocactus wetlandicus; Sclerocactus wrightiae; Strombocactus spp.; Turbinicarpus spp.; Uebelmannia spp. | CACTACEAE spp.P1 #4 (Except the species included in Appendix I and Pereskia spp., Pereskiopsis spp. and Quiabentia spp. which are not included in the Appendices) | |
| Asteraceae | Saussurea costus (léčivka) | Crassothonna clavifolia (South Africa); Othonna armiana (South Africa); Othonna cacalioides (South Africa); Othonna euphorbioides (South Africa); Othonna retrorsa (South Africa) | |
| Crassulaceae | Rhodiola spp.#2 | Tylecodon bodleyae (South Africa); Tylecodon nolteei (South Africa); Tylecodon reticulatus (South Africa) | |
| Cucurbitaceae | Zygosicyos pubescens; Zygosicyos tripartitus | ||
| Didiereaceae (asi jen s. str.) | DIDIEREACEAE spp. #4 | ||
| Euphorbiaceae | Euphorbia ambovombensis; Euphorbia capsaintemariensis; Euphorbia cremersii {Includes the forma viridifolia and the var. rakotozafyi}; Euphorbia cylindrifolia {Includes the ssp. tuberifera}; Euphorbia decaryi {Includes the vars. ampanihyensis, robinsonii and spirosticha}; Euphorbia francoisii; Euphorbia moratii {Includes the vars. antsingiensis, bemarahensis and multiflora}; Euphorbia parvicyathophora; Euphorbia quartziticola; Euphorbia tulearensis | Euphorbia spp.P2 #4 (Succulent species only, except the species included in Appendix I and Euphorbia misera which is not included in the Appendices) | |
| Fouquieriaceae | Fouquieria fasciculata; Fouquieria purpusii | Fouquieria columnaris #4 | |
| Geraniaceae | Monsonia herrei (South Africa); Monsonia multifida (South Africa); Monsonia patersonii (South Africa); Pelargonium crassicaule (South Africa); Pelargonium triste (South Africa) | ||
| Liliaceae (správně Asphodelaceae) | Aloe albida; Aloe albiflora; Aloe alfredii; Aloe bakeri; Aloe bellatula; Aloe calcairophila; Aloe compressa {Includes the vars. paucituberculata, rugosquamosa and schistophila}; Aloe delphinensis; Aloe descoingsii; Aloe fragilis; Aloe haworthioides {Includes the var. aurantiaca}; Aloe helenae; Aloe laeta {Includes the var. maniaensis}; Aloe parallelifolia; Aloe parvula; Aloe pillansii; Aloe polyphylla; Aloe rauhii; Aloe suzannae; Aloe versicolor; Aloe vossii | Aloe spp. #4 (Except the species included in Appendix I and Aloe vera, also referenced as Aloe barbadensis, which is not included in the Appendices) | |
| Passifloraceae | Adenia firingalavensis; Adenia olaboensis; Adenia subsessilifolia | Adenia spinosa (South Africa) | |
| Pedaliaceae | Uncarina grandidieri; Uncarina stellulifera | ||
| Portulacaceae (uvedení zástupci patří mezi Anacampserotaceae, Montiaceae a Didiereaceae) | Anacampseros spp. #4; Avonia spp. #4; Lewisia serrata #4 | Portulacaria pygmaea (South Africa) | |
| Vitaceae | Cyphostemma elephantopus; Cyphostemma laza; Cyphostemma montagnacii |
Pěstování jednoděložných xerofytů
Dvouděložné – bazální, Superrosids (Saxifragales)
Rosidy
Caryophyllales, Ericales
Cactaceae
Lamiidy, Campanulidy
Co je důležité?
- na seznamu CITES I-III je velmi mnoho různých rodů xerofytních rostlin
- na seznamu jsou, jelikož se v drtivé většině případů jedná o významné zájmové rostliny a jejich sběr v přírodě zásadně ohrožuje jejich existenci (rodů, kterých se toto ale týká je daleko více)
- bylo by dobré znát v podstatě všechny v seznamech uvedené rody (do druhů je to zbytečné, ale rody, krom kaktusů, které tam jsou téměř všechny, byste znát měli, a to především z toho důvodu, že vše jsou hojně pěstované sbírkové rostliny)
- Cactaceae – kromě rodů Pereskia, Pereskiopsis a Quiabentia (u kterých byste poznali, že jde o kaktusy, jen podle květů) jsou všechny ostatní v příloze II a mnoho vyjmenovaných druhů i rodů je v příloze I
- Euphorbia – v příloze II jsou všechny sukulentní druhy, mnoho vyjmenovaných je v příloze I
- překvapivé je, že z Aizoaceae jsou v přílohách uvedeny jen v příloze III Conophytum a Mestoklema tuberosum z J Afriky
- dalším překvapením jsou vybraní zástupci z Crassulaceae – CITES II jsou jen všichni zástupci rodu Rhodiola (hory S polokoule) a CITES III 3 druhy rodu Tylecodon z J Afriky
- na seznamu jsou jen 2 agáve (Agave), 1 juka (Yucca), ale všichni zástupci roku bokarnea (Beaucarnea) syn. Nolina – vše Amerika (především Mexiko a okolí)
- na druhou stranu na seznamu jsou všechny aloe (Aloe), vyjmenované i jako CITES I – subsaharská Afrika (hlavně jižní), Madagaskar a okolní ostrovy, Arabský poloostrov a Sokotra)
- Pachypodium – minimálně CITES II jsou všechny druhy, vyjmenované i jako CITES I – především Madagaskar (omezeně Afrika, hlavně jižní)
- několik druhů pachykaulních Cyphostemma (především Afrika a Madagaskar)
- na seznamu je kompletní čeleď didierovitých (Didiereaceae), tedy všichni zástupci rodů Alluaudia, Alluaudiopsis, Decarya a Didierea z Madagaskaru a omezeni Afriky
- Operculicarya – endemický rod Madagaskaru, v příloze II jsou explicitně uvedeny 3 druhy
- z širšího okruhu jim příbuzných jsou v příloze II Anacampseros (Afrika, Amerika) a Avonia (J Afrika), v příloze III je také Portulacaria pygmaea z J Afriky
- Fouquieria – v příloze I a II jsou tři druhy tohoto pachykaulního rodu z Severní Ameriky a Mexika
- Uncarina – endemický rod Madagaskaru, v příloze CITES II jsou dva druhy
- Adenia – v příloze II a III je několik druhů z Madagaskaru a J Afriky
- z mnoha rodů příbuzenstva stapélií jse v příle CITES II uveden jen rod Hoodia (J Afrika)
- Monsonia a Pelargium – v příloze III jsou čtyři druhy z J Afriky
- (Crasso)Othonna – jako CITES III několik druhů z J Afriky
- CITES II jsou oba druhy rodu Zygosicyos – Madagaskar
- Raphionacme zeyheri je jediným zástupcem tohoto kaucidiformního rodu – najdeme jej v příloze III – J Afrika
- zajímavé je, že na seznamu je i Lewisia serrata – Kalifornie
Příprava preparátů pro mikroskopování
Řasy a houby
Z čeho si mohu připravit preparát na cvičení z tématiky sinic, řas a hub?
Pozorování a preparáty z mechorostů
Barvení preparátu
Mikroskopování těl vyšších rostlin
Provánění řezu stonkem
Fytogeografické oblasti světa
V následujících materiálech jsme připravili přehled všech regionů rozšíření flóry světa.
Holarctis – Boreální podříše (s laskavým svolením BOTANY.cz)
Holarctis – Středozemní podříše a Madreánská podříše (s laskavým svolením BOTANY.cz)
Paleotropis (s laskavým svolením BOTANY.cz)
Neotropis (s laskavým svolením BOTANY.cz)
Holantarctis (s laskavým svolením BOTANY.cz)
Australis (s laskavým svolením BOTANY.cz)
Capensis (s laskavým svolením BOTANY.cz)
Určování rostlin
Na paměti mějme, že není možné všechny rostliny kolem nás určovat – musíme je být schopni alespoň rámcově poznat – čím detailněji danou rostlinu poznáme, tím méně práce s určením budeme mít. Níže naleznete videa, podle kterých byste měli poznat a následně určit jakoukoliv rostlinu.
Kmenový seznam rostlin
Absolutně úžasné bude pro identifikaci rostlin, když poznáte cca 10% květeny ČR, čili kolem 350 druhů – seznam zde. Od toho se můžete nádherně odpíchnout při určování konkrétních rostlin.
Umělá inteligence a poznávání rostlin
My k určování používáme nástroj PlantNet. V prvním videu je představení systému a ve druhém příklad použití na počítači – samozřejmě daleko jednoduší je to v mobilní aplikaci.
Pladias.cz
Středisko excelence Pladias vzniklo před mnoha lety a jeho výstupů jsou tisíce. Pro náš zdejší problém je vynikající nástroj “Určování druhů” na který se podíváme. Kromě toho si představíme také další nástroj, kterým je Botanická fotogalerie.
BOTANY.CZ
Posledním nástrojem pro poznávání a určování rostlin je server BOTANY.CZ, za nímž stojí taktéž profesionální botanici.
Klíč ke Květeně ČR
Klíč je základním nástrojem k určování rostlin, který u nás máme. Kromě něj, ale existuje spousta dalších zdrojů, které lze k určování použít. Podívejme se nejprve, jak klíč vypadá.
Určení rostliny podle klíče
My si ukážeme použití klíče na příkladu snahy o určení hluchavky nachové (Lamium purpureum).
Určení skupin čeledí
Určení čeledi
Určení rodu
Určení druhu
Další zdroje k určování rostlin
Klíč není jediným zdrojem pro určování rostlin. Zde je staré video s přehledem “tradičních” tištěných dalších zdrojů.
A jelikož od nahrání předchozího videa uplynula už opravdu dlouhá doba, tak jsem dovolil při distanční výuce zmínit i jiné zdroje . . . . a výběr z nich je tady:
Obecné mechanismy šíření a modely rozšíření rostlin
Přestože se to nemusí na první pohled z uzavřeného a provinčního pohledu ČR zdát patrné, všeobecně rozšířených rostlinných druhů je velmi málo. Většina rostlin je už i na měřítku Evropy vzácná = je vázána jen na malou část její rozlohy a na mnoha místech tak chybí. Území, ve kterém se rostlina vyskytuje, je dáno množstvím faktorů (především ekologických, které budeme řešit dále, ale také geografických, které jsme už řešili dříve). Jedním ze zásadních je také prostorové šíření druh, na které se podíváme zde:
Rostliny (a nejen ony) se ale ne Zemi obvykle nevyskytují náhodně, ale vykazují jisté prostorové pravidelnosti ve svém rozšíření. Jinými slovy různé rostliny vykazují analogický způsob svého rozšíření, který je výslednicí působení mnoha geografických a evolučních sil, a tak z čisté informace o tom, kde se daný druh rostliny vyskytuje a kde ne, můžeme vyčíst velkou spoustu zajímavých informací o daném druhu.
Procesy vzniku nových rostlinných druhů a jejich studium
Evoluce nejen rostlin je spojena především se speciací, vznikem nových druhů, které byly lépe připraveny na nové uspořádání podmínek, panujících v měnícím se prostředí života na Zemi. Speciace je nejen důsledkem procesů ovlivňujících rozšíření rostlin na Zemi, ale současně i jedním z jeho hnacích motorů, a patří společně s šířením a extinkcí k hlavní biogeografickým procesům. Abychom pochopili zákonitosti rozšíření rostlin, musíme se nejprve podívat na základní charakteristické vlastnosti speciace:
Speciace by nemohla existovat bez extinkce – prostor Země není nekonečný:
Výše představené koncepty jsou pro vznik nových druhů kruciální, jak se však orientovat ve složité změti vznikajících a zanikajících druhů a celých vývojových linií? Odpověď lze najít v metodách studia fylogeneze a fylogeografie:
Geografické podmínky rozšíření rostlin na Zemi
Země, jako vesmírné těleso, a procesy, které probíhají na planetární úrovni, vytvářejí nejrůznější, často zcela protichůdná prostředí. Mnoho miliónů let probíhající evoluce však vybavila rostliny nejrůznějšími nástroji, jak se těmto podmínkám přizpůsobit a vytěžit z nich maximum pro zachování života. Rostlina tak najdeme téměř na celém povrchu souše i vod Země.
Podívejme se společně z pohledu geografie na vybrané aspekty, které stojí za nesmírnou diverzitou současného světa rostlin (a nejen jich):
Akvarijní rostliny
Samostatnou kapitolou je pěstování akvarijních rostlin. Mezi vybrané skupiny zájmových rostlin jsme je zařadili záměrně, protože tyto rostliny hrají důležitou roli v chovu akvarijních ryb a většina typů akvárií se bez rostlin neobejde. Zde jsem uvedli pouze nejdůležitější aspekty jejich pěstování, pokud má někdo z Vás o jejich pěstování zájem, pak může navštívit kurz Pěstování akvarijních rostlin.