Rostliny na dřevo
Pro dřevo, které má pak nejrůznější využití, jako například ve stavebnictví, nábytkářství, papírenství, atd. se pěstuje i v primárních lesech těží ohromná spousta dřevin. V podstatě veškeré dřeviny stromovitého vzrůstu mají potenciál pro využití na dřevní hmotu. Kromě dřevin to pak jsou ještě bambusy (kterým jsme se věnovali ale na jiném kurzu).
Rozdíl mezi zemědělství a lesnictvím nevidím – viz třeba zde.
Materiály ke studiu
Lesy
Videoprezentace 1
Pěstování a těžba dřeva
Videoprezentace 2
Ještě jsme neřešili santálové dřevo – to se taky pěstuje, především v Indii.
Elastomery, gumy a slizy, pryskyřice, vosky
Rostliny poskytující elastomery patří dlouhodobě po boku některých textilních plodin k nejvýznamnějším nepotravinovým zemědělským komoditám. Gumy, slizy, pryskyřice, balzámy a vosky tvoří relativně ucelenou produkční (ne botanickou) skupinu zemědělských komodit, na které bychom se v této části taktéž podívali.
Materiály ke studiu
Elastomery, gumy a slizy, pryskyřice, vosky
Videoprezentace
Textilní rostliny
Po boku hlavních potravinových plodin a pícnin patří textilní plodiny k nejvýznamnějším rostlinným komoditám, kterým se zemědělství věnuje. Jsou také vděčným materiálem v expozicích botanických zahrad.
Materiály ke studiu
Textilní rostliny – jednoděložné
Videoprezentace 1
Textilní rostliny – dvouděložné
Videoprezentace 2
Pícniny
Pícniny jsou rostliny pěstovány ke krmným účelům. V našem příspěvku je chápeme jen jako „zelenou“ hmotu. Jsou přímo spásány, zpracovávány = konzervovány (sušení na seno, silážování, senážování). Tvoří je dvě hlavní skupiny – pícní trávy a pícní luskoviny, plus několik zcela odlišných rostlin. Ke krmným účelům se ale pěstuje mnoho jiných rostlin, které zde řešit nebudeme.
Materiály ke studiu
Úvod a pícní trávy
Videoprezentace
Pícní luskoviny a ostatní
Videoprezentace
Škrobnaté rostliny
Jedná se o rostliny, které ve svých tělech ukládají člověkem využitelné množství škrobu, popřípadě inulinu (Asteraceae, Campanulaceae). Mají tak zásadní význam pro obživu člověka i hospodářských zvířat. Nevýhodou obvykle je, že poskytují mizivé množství bílkovin. A jelikož převažují jako hlavní potravinové plodiny ve vlhkých tropech, spolupodílí se zde na bílkovinném hladu. I přes to však patří po obilninách a luskovinách k nejvýznamnějším potravinovým komoditám.
Materiály ke studiu
Videoprezentace
Luskoviny
Luskoviny hrají podobně jako obiloviny významné místo v lidské obživě. Na rozdíl od obilovin obsahují 2-3x více bílkovin než obiloviny. To z nich činí extrémně významný zdroj bílkovin v tropických oblastech, kde jinak převládá strava bohatá na sacharidy. Mimo tropické oblasti se pak velká část luskovin zpracovává jako krmivo. V tropických i mimotropických oblastech tvoří také podstatnou část pícnin.
Materiály ke studiu
Přehled luskovin světa
Videoprezentace
Obilniny
Obiloviny (= hlavní výsledek pěstování obilnin) tvoří základ lidské výživy podstatné části světa a mimo tropické oblasti je velká část jejich produkce zpracovávána na krmiva. Obsahují 60-70% škrobu a 10-15% bílkovin. Nepěstují se však jen pro zrno, ale jako významný byproduct poskytují slámu, která má široké agrotechnické využití, stejně jako v živočišné výrobě. Kromě vlastních zástupců z lipnicovitých, sem řadíme i několik zástupců dvouděložných rostlin podobných vlastností.
Materiály ke studiu
Přehled obilnin světa
Videoprezentace
Několik vybraných rostlinolékařských aspektů získávání a poskytování rostlin
Globalizace obchodu a cestovního ruchu zvyšuje riziko zavlékání a šíření nepůvodních druhů do nových oblastí. K omezování rizika zavlečení, usídlení a následného dalšího šíření nebezpečných organismů, které škodí rostlinám, je zaveden systém fytosanitární regulace. Na celosvětové úrovni jsou fytosanitární opatření stanovena Mezinárodní úmluvou o ochraně rostlin.
Metodika zachování rostlinného genofondu ex situ, manuál pro práci s genofondy rostlin v botanických zahradách
Materiály ke studiu
- je to kapitola I.11
Videoprezentace
Získávání a poskytování rostlin a Nagojský protokol
Prosté pěstování rostlin ve sbírkách botanických zahrad není považováno za využívání genetických zdrojů ve smyslu čl. 3, bodu 5 nařízení. Přesto, zvláště pokud existuje možnost, že později budou využity k výzkumu, by se mělo k rostlinám získaným po roce 2014 vždy přistupovat s náležitou péčí. To znamená, že sběry rostlin by měly získat povolení včetně podmínek pro jejich využití.
Metodika zachování rostlinného genofondu ex situ, manuál pro práci s genofondy rostlin v botanických zahradách
Při získávání materiálu je také třeba respektovat i další související legislativu země původu.
Materiály ke studiu
- je to v kapitole I.2
Videoprezentace
Regulace pěstování kulturních rostlin
Kulturní rostliny pak podléhají i dalším regulacím, než kterým jsme se věnovali v předcházející části. Jde především o problematiku odrůdového práva a požadavků na kvalitu osiva a sadby. Obě tyto regulace se bytostně dotýkají taktéž nakládání s užitkovými rostlinami v botanických zahradách a proto jim je věnována pozornost v tomto kurzu.
Materiály ke studiu
Text naleznete zde.
- jde o kapitolu 1.12