World of Plants

Klíč ke Květeně ČR

Klíč je základním nástrojem k určování rostlin, který u nás máme. Kromě něj, ale existuje spousta dalších zdrojů, které lze k určování použít.

Tohle je “starý” klíč. “Nový” je ideově stejný, jen na začátek byl přidán ještě klíč k vodním rostlinám. Jinak se s ním pracuje stejně a v mnoha ohledech zůstal nezměněn. Jen byly více rozepsány druhy, se kterými se u nás můžete setkat třeba v parcích nebo zahradách a jsou nepůvodní.

Identifikace rostlin podle klíče

My si ukážeme použití klíče na příkladu snahy o určení hluchavky nachové (Lamium purpureum).

Další zdroje k určování rostlin

Klíč není jediným zdrojem pro určování rostlin. Níže je uveden přehled “tradičních” tištěných dalších zdrojů:

A zde starších elektronických zdrojů:

Od nahrání videa uplynula už nějaká doba, a tak existují již i jiné zdroje. . . . a výběr z nich je tady:

Moderním ryze českým web-based nástrojem pro určování rostlin podle charakteristik rostlin je klíč, který je součástí systému PLADIAS a najdete jej zde – https://pladias.cz/plantkey/. Níže je video z distanční výuky, kde jsme se pokoušeli opět určit hluchavku nachovou, tentokrát podle tohoto klíče:

No a poslední skupinou pro určování jsou web-based systému využívající AI k identifikaci rostlin, které běží na mobilech. Jejich dnes mnoho a některé jsou už opravdu vysoce propracované a určují i na základě zdánlivě nesmyslných fotografií velmi přesně rostliny z různých koutů světa. Zkoušel jsem různé a většina určuje relativně dobře jen rody, ale vůbec druhy (nemají v databázi naše středoevropské druhy). Jedinou aplikací, která dobře určuje dobře druhy i od nás je PlantNet – https://identify.plantnet.org

Přestože se to nemusí na první pohled z uzavřeného a provinčního pohledu ČR zdát patrné, všeobecně rozšířených rostlinných druhů je velmi málo. Většina rostlin je už i na měřítku Evropy vzácná = je vázána jen na malou část její rozlohy a na mnoha místech tak chybí. Území, ve kterém se rostlina vyskytuje, je dáno množstvím faktorů (především ekologických, které budeme řešit dále, ale také geografických, které jsme už řešili dříve). Jedním ze zásadních je také prostorové šíření druh, na které se podíváme zde:

• Šíření rostlin

Rostliny (a nejen ony) se ale ne Zemi obvykle nevyskytují náhodně, ale vykazují jisté prostorové pravidelnosti ve svém rozšíření. Jinými slovy různé rostliny vykazují analogický způsob svého rozšíření, který je výslednicí působení mnoha geografických a evolučních sil, a tak z čisté informace o tom, kde se daný druh rostliny vyskytuje a kde ne, můžeme vyčíst velkou spoustu zajímavých informací o daném druhu.

• Areály
• Prostorové typy rozšíření, disjunkce a endemismus

Evoluce nejen rostlin je spojena především se speciací, vznikem nových druhů, které byly lépe připraveny na nové uspořádání podmínek, panujících v měnícím se prostředí života na Zemi. Speciace je nejen důsledkem procesů ovlivňujících rozšíření rostlin na Zemi, ale současně i jedním z jeho hnacích motorů, a patří společně s šířením a extinkcí k hlavní biogeografickým procesům. Abychom pochopili zákonitosti rozšíření rostlin, musíme se nejprve podívat na základní charakteristické vlastnosti speciace:

• Základy tématiky speciace

Speciace by nemohla existovat bez extinkce – prostor Země není nekonečný:

• Extinkce, jako konečný produkt speciace

Výše představené koncepty jsou pro vznik nových druhů kruciální, jak se však orientovat ve složité změti vznikajících a zanikajících druhů a celých vývojových linií? Odpověď lze najít v metodách studia fylogeneze a fylogeografie:

• Studium fylogeneze
• Studium fylogeografie

Země, jako vesmírné těleso, a procesy, které probíhají na planetární úrovni, vytvářejí nejrůznější, často zcela protichůdná prostředí. Mnoho miliónů let probíhající evoluce však vybavila rostliny nejrůznějšími nástroji, jak se těmto podmínkám přizpůsobit a vytěžit z nich maximum pro zachování života. Rostlina tak najdeme téměř na celém povrchu souše i vod Země.

Podívejme se společně z pohledu geografie na vybrané aspekty, které stojí za nesmírnou diverzitou současného světa rostlin (a nejen jich):

• Klimatické podmínky rozšíření rostlin na světě a v ČR
• Hydrologické podmínky rozšíření organismů na světě a v ČR
• Geologické a geomorfologické podmínky rozšíření organismů na světě a v ČR
• Pedologické podmínky rozšíření organismů na světě a v ČR

Samostatnou kapitolou je pěstování akvarijních rostlin. Mezi vybrané skupiny zájmových rostlin jsme je zařadili záměrně, protože tyto rostliny hrají důležitou roli v chovu akvarijních ryb a většina typů akvárií se bez rostlin neobejde. Zde jsem uvedli pouze nejdůležitější aspekty jejich pěstování, pokud má někdo z Vás o jejich pěstování zájem, pak může navštívit samostatný kurz Pěstování akvarijních rostlin.

Materiály ke studiu

Typy vodních rostlin

Videoprezentace

bude zde

Pěstování a rozmnožování akvarijních rostlin

Videoprezentace

bude zde

Přehled akvarijních rostlin 1 (výtrusné rostliny)

Přehled akvarijních rostlin 2 (bazální krytosemenné a jednoděložné rostliny)

Přehled akvarijních rostlin 3 (dvouděložné rostliny)

Pelargonie (muškáty) patří k nejoblíbenějším balkónovkám vůbec. Na druhou stranu botanické druhy pocházející především z polopouštních biotopů J Afriky mají většinou sukulentní charakter a doplňují sbírky xerofytů všech botanických zahrad a jsou také předmětem zájmového pěstování. Vzhledem k těmto skutečnostem jsme pelargonie nezmiňovali v kapitole věnované sukulentům, ale připravili jsme pro ně samostatnou kapitolu.

Materiály ke studiu

Pěstování a rozmnožování pelargonií

Videoprezentace

bude zde

Přehled druhů pelargonií

Videoprezentace

bude zde

Citrusy jsou první z “dalších vybraných” skupin zájmových rostlin. Primárně jde o komerční plodiny subtropů, nicméně v našich podmínkách se dají pěstovat prozatím pouze jen jako hobby rostliny, byť sklizně z nich mohou být veliké.

Materiály ke studiu

Pěstování a rozmnožování citrusů

Videoprezentace

bude zde

Přehled vybraných druhů citrusů pro zájmové pěstování

Videoprezentace

bude zde

Bromélie a v jejich rámci především tilandsie patří k diverzifikované skupině rostlin, které se v areálu svého rozšíření (především (sub)tropická Amerika) adaptovaly na různé podmínky stanovišť. Tato variabilita možnost jejich pěstování mimo oblast jejich původního rozšíření z broméliovitých rostlin učinily objekt zájmového pěstování – někteří zástupci dokonce patří k nejodolnějším pokojovým rostlinám.

Materiály ke studiu

Bromélie a tilandsie

Videoprezentace

bude zde

Pěstování a rozmnožování bromélií a tilandsií

Videoprezentace

bude zde

Přehled pěstování druhů bromélií

Přehled pěstování druhů tilandsií

Masožravé rostliny patří po orchidejích a xerofytech třetí nejčastěji pěstovanou skupinou zájmových rostlin (jejich ale méně než bromélií a tilandsií). Masožravých rostlin je cca 600 a pocházejí z různých vývojových linií rostlin. V tomto kurzu se podíváme na problematiku jejich pěstování, na přehled všech významných zástupců bychom se podívali v kurzu CITES rostlin, protože několik skupiny patří mezi CITES rostliny (rody Sarracenia, Nepenthes a Dionaea).

Materiály ke studiu

Pěstování masožravých rostlin

Videoprezentace

bude zde

Druhou největší skupinou zájmových rostlin jsou xerofyty. Ty nejsou pouze zájmovými rostlinami, aby využít je můžete třeba v teráriích. Nejprve si ukážeme skupiny xerofytů a pak bychom se podívali na jejich pěstování a rozmnožování.

Materiály ke studiu

Typy xerofytů

Videoprezentace 1

bude zde

Pěstování xerofytů

Videoprezentace 2

bude zde