Flipped Classroom – Botanika

Posted on by

Obsah

1. Konzultace

1.1 Pojmenovávání rostlin

  • Kdo je autorem pojmenovávání rostlin, které se používá i v současnosti?
  • Z jakých částí se skládá jméno rostlin?
  • Proč se “latinská” jména požívají?
  • Jak se ve skutečnosti označují “latinská” jména rostlin?
  • Jaké nižší skupiny taxonů než druh rozlišujeme a máme pro ně pojmenování?
  • Na jakém principu jsou v současnosti rostliny řazeny do skupin – systému?
  • Co je základem pro posuzování “podobnosti” druhů?
  • Jak je možné, že celé skupiny rostlin mění v relativně krátké době své jméno?
  • Proč je dobré rostliny znát? 🙂

1.2 První rostliny

  • Které organismy lze označit za první rostliny?
  • Můžeme se s nimi setkat i v současnosti?
  • Do jaké říše organismů patří?
  • Opakování z mikrobiologie – čím se liší od Eukaryot?
  • Od ostatních organismů se liší schopností fotosyntézy – co je její podstatou?
  • Co spojuje tyto organismy s “opravdovými” rostlinami?

. . . zemědělské využití?

  • Jak velké mohou být takovéto plantáže?
  • Znáte nějaká další hospodářsky významná využití sinic?

1.3 Rostlinná buňka

  • Jak se dá jednoduše popsat cytosol?
  • Opakování z mikrobiologie – co to jsou organely?
  • Chloroplasty už známe, jaká hlavní energetická látka je jimi produkována?
  • Kde je energie přeměňována na ATP?
  • Co obsahuje vakuola?
  • Čím je rostlinná buňka ohraničena vůči vnějšímu prostředí?
  • Čím je tvořeno endoplazmatické retikulum?
  • Co má na starosti výrobu bílkovin?
  • K čemu slouží Golgiho komplex?

2. Konzultace

2.1 Hnědé řasy

  • Jak se označují porosty hnědých řas?
  • V jakých vodách hnědé řasy převážně rostou?
  • Z jakých částí je rostlina hnědé řasy tvořena?
  • Co umožňuje lístkům pokrývat vodní hladinu?

. . . pěstování (do 3:25)

  • Kdy došlo k „výsadbě“?
  • V jakých termínech byla sklizeň?

2.2 Plíseň bramborová

  • Jaké jsou primární příznaky plísně bramborové?
  • Kde se nacházejí sporangia a jakou barvu má jejich porost?
  • Za jakých podmínek nejlépe klíčí spóry do hyf?
  • Kdy vznikají na rostlině zoospóry, které se dále šíří do prostředí?
  • Jak se označují hyfy, které parazitují na buňkách?
  • Mohou být napadeny přímo i hlízy bramboru?

2.3 Rez travní

  • Urediniospóry – kde vznikají, kolik n mají, koho napadají a co především produkují?
  • Teliospóry – kdy a kde vznikají, kolik n mají a jak se geneticky liší od Urediniospór?
  • Basidiospóry – kdy, kde a jakým procesem vznikají, kolik mají n? Koho napadají?
  • Aeciospóry – kde a jakým procesem vznikají? Kolik mají n? Koho napadají?

2.4 Bio pěstování žampionů

  • Co tvoří substrát pro pěstování žampionů?
  • Jak dlouho trvá doba od očkování substrátu do sklizně?
  • Co se děje se substrátem po ukončení sklizně?

3. Konzultace

3.1 Ruduchy – pěstování

  • Jednou z hlavních pěstovaných ruduch jsou zástupci rodu Porphyra. Jak se označuje z nich vyráběná potravina?
  • V jakém ročním období je nejlepší doba sklizně?
  • Jaké potraviny jsou schopny ruduchy nahradit?

3.2 Chlorella – pěstování (3:09-5:07)

  • Jak dlouho trvá příprava Chlorelly ke kultivaci?
  • Jaké hlavní podmínky ovlivňují kultivaci Chlorelly?
  • Proč je rychlost cirkulace vody udržována konstantní a rychlá?
  • Jakou délku a objem mají skleněné trubice pro pěstování Chlorelly v prezentovaném podniku?
  • Kdy je Chlorella sklízena?

3.3 Parožnatky – rozmnožování

  • Jaké jsou dva hlavní způsoby rozmnožování parožnatek?
  • Jaký typ stélky parožnatky mají?
  • Jaká pletiva jsou známa u parožnatek?
  • Která část rostliny je diploidní?
  • Co je zásobní látkou, mimo jiné uloženou v zygospoře?

3.4 Životní cyklus mechorostů – mechy

  • Na gametofytech se vytváří gamety – co tvoří gametofyt u mechů?
  • K čemu jsou dobré parafýzy?
  • Co to jsou anteridia?
  • Co to jsou archegonia?
  • Jak vzniká zygota?
  • Co je sporofytem mechorostů?
  • Co je to sporocyt?
  • Co je to sporopolenin a k čemu slouží?
  • Jaký vektor slouží k šíření spór mechorostů?

4. Konzultace

4.1 Dělivá a základní pletiva (1:02 – 4:42)

  • Co to jsou meristematická pletiva?
  • Jaké typy meristematických pletiv existují a kde je najdeme?
  • Které pletiva patří mezi základní (zde Permanent – Simple)?
  • Jaká jsou specifika jednotlivých typů základních pletiv?

4.2 Vodivá pletiva v souvislostech

  • Kde získává rostlina vodu a k čemu je tato voda dobrá?
  • Kde se voda z rostliny ztrácí?
  • Co se nachází v mezibuněčných prostorech houbového parenchymu (mezofylu)?
  • Jaké části tvoří cévní svazek?
  • Čím je tvořen xylém a k čemu slouží?
  • Jak se dostává voda do těla rostliny?
  • Čím je tvořen floém a co vede?

4.3 Epidermis

  • Jaké buňky tvoří epidermis?
  • Epidermis, jako pokožka prýtu je pokryta čím a proč?
  • Jaká modifikace pokožky prýtu byla zmíněna?
  • Rhizodermis, jako pokožka kořene, na rozdíl od epidermis nemá . . . ?
  • Kořenové vlášení (root hairs) má jakou stavbu a k čemu slouží?

4.4 Sekundární tloustnutí stonku (do 8:03)

  • Kdy rostliny rostou?
  • Jaký rozdíl mezi primárním a sekundárním růstem?
  • Co zajišťuje sekundární růst rostlin?
  • Proč existují dřeňové paprsky?
  • Co tvoří letokruhy?
  • Jak se liší jádrové a bělové dřevo?
  • Jak vznikají sekundární krycí pletivo – periderm?
  • Co to jsou lenticely?

5. Konzultace

Tato konzultace probíhá v terénu v areálu kampusu JU, obvykle u experimentálních skleníků za budovou M. Potřebujeme lupu, lopatku a Klíč ke květeně ČR (vše zajistí přednášející).

Podkladem pro informace je příslušná kapitola v učebnici zde.

5.1 Kořen

  • kořenový systém – najděte příklady a porovnejte allorhizie a homorhizie
  • kořenové vlášení – ukažte na rostlině kořenové vlášení (lupa)
  • adventivní pupeny na kořenech – zkuste najít Cirsium arvense
  • symbiotické kořeny – najděte příklad rostliny se symbiotickými kořeny (např. Trifolium spp.)
  • kořenové hlízy – nejděte příklad rostliny s kořenovými hlízami (např. Ficaria verna)

5.2 Stonek

  • typy stonku 1 – najděte příklad lodyhy, stvolu, stébla
  • typy stonku 2 – najděte příklady stonků přímých, vystoupavých, poléhavých, plazivých
  • typy stonku 3 – najděte příklady stonků oválných, hranatých, dvouřízných
  • přeměny stonku – najděte rostliny s podzemními a nadzemními výběžky (stolony)

5.3 List

  • listové formace – najděte ukázky děloh, listenů, listenců, lupenitých listů
  • části listů – ukažte na příkladech listů řapík, čepel, pochvu, palisty; ouška, jazýček
  • postavení listů – najděte příklady rostlin s přízemními listy, lodyžními listy – střídavými, vstřícnými
  • tvary listů 1 – najděte příklad listu jednoduchého-celistvého, jednoduchého-děleného, složeného
  • tvary listů 2 – podle informací v Klíči ke květeně ČR najděte tři odlišné typy listů s čepelí celistvou a dva odlišné typy listů s čepelí členěnou
  • žilnatina – najděte příklady žilnatiny rovnoběžné, zpeřené a dlanité

6. Konzultace

6.1 Rozmnožování vyšších výtrusných rostlin

  • Výtrusné kupky (sorus) jsou tvořeny čím?
  • Z čeho vznikají spóry u kapraďorostů?
  • Jak vypadá gametofyt u kapradin?
  • Co tvoří pohlavní rozmnožovací orgány u kapradin?
  • Jak dochází k oplození u kapradin?
  • Jak je to se závislostí mezi gametofytem a sporofytem u kapradin?
  • Jaký kořenový systém mají kapradiny?

6.2 Rozmnožování nahosemenných rostlin

  • Jak vypadá mikrosporofyl jehličnanů a co nese?
  • Co tvoří samčí gametofyt u jehličnanů?
  • K čemu slouží mikropyle?
  • Jak vypadá samičí gametofyt u jehličnanů?
  • Jak vzniká zárodek ze zygoty u jehličnanů?
  • Čím je tvořen zárodek v semeni jehličnanů?
  • Co tvoří endosperm v semeni jehličnanů?
  • Co se děje v semeni při klíčení?

7. Konzultace

7.1 Květ

  • Které rostliny mají květy?
  • Z jakých částí se květ skládá?

. . . placentace

  • Co je to placentace?
  • Popište jednotlivé zde uvedené typy placentace.
  • Čím se liší jednotlivé zde uvedený typy čnělek?
  • K čemu slouží blizna?

7.2 Hlavní skupiny květenství

  • Co je to květenství (inflorescence)?
  • Pokuste se vysvětlit rozdíl mezi racemózními a cymózními květenstvími. Jaké to má důsledky pro kvetení?

7.3 Jednoduchá květenství

  • Co je společného jednoduchým květenstvím?
  • Jaké typy jednoduchých květenství byly představeny a čím se vzájemně liší?

8. Konzultace

8.1 Rozmnožování krytosemenných rostlin

  • Kolik jader obsahuje pylové zrno?
  • Uvnitř čeho se nachází mateřská buňka megaspóry krytosemenných rostlin?
  • Čím je tvořen samičí gametofyt většiny krytosemenných rostlin (a zde prezentovaný)?
  • Jaký je rozdíl mezi opylením a oplozením?
  • Kolik spermatických buněk obsahuje pylová láčka?
  • Jak dochází ke dvojímu oplození krytosemenných rostlin?
  • Kolik n má primární endosperm krytosemenných rostlin?
  • Kolik pylových zrn je minimálně třeba ke vzniku 100 semen uvnitř jediného plodolistu?
  • Jaký je rozdíl mezi semenem a plodem?
  • Z čeho se skládá semeno krytosemenných rostlin?
  • Jak je to s obvykle s endospermem u jednoděložných a dvouděložných rostlin?

8.2 “Bazální” skupiny krytosemenných

Nemáme šanci si je v tuto dobu ukázat, ale podíváme se na některá v průběhu dalších konzultací, popřípadě cvičení v terénu.

9. Konzultace

Tato konzultace probíhá v terénu v blízkosti kampusu JU, obvykle v parku Stromovka. Potřebujeme lupu, lopatku a Klíč ke květeně ČR (vše zajistí přednášející).

Ukážeme si zástupce ze skupiny jednoděložných rostlin podle seznamu (pokud to bude možné) a dále aktuálně poznatelné druhy další z této skupiny.

10. Konzultace

Tato konzultace probíhá v terénu v blízkosti kampusu JU, obvykle v parku Stromovka. Potřebujeme lupu, lopatku a Klíč ke květeně ČR (vše zajistí přednášející).

10.1 “Bazální” skupiny dvouděložných rostlin

Ukážeme si zástupce z “bazálních” skupin dvouděložných rostlin podle seznamu (pokud to bude možné) a dále aktuálně poznatelné druhy další z těchto skupin.

10.2 Superrosidy, Rosidy, Fabidy

Ukážeme si zástupce z řádu Saxifragales a vývojové linie Fabidy podle seznamu (pokud to bude možné) a dále aktuálně poznatelné druhy další z těchto skupin.

11. Konzultace

Tato konzultace probíhá v terénu v blízkosti kampusu JU, obvykle v parku Stromovka. Potřebujeme lupu, lopatku a Klíč ke květeně ČR (vše zajistí přednášející).

11.1 Malvidy

Ukážeme si zástupce z vývojové linie Malvidy podle seznamu (pokud to bude možné) a dále aktuálně poznatelné druhy další z této skupiny.

11.2 Superasteridy, Asteridy “bazální”

Ukážeme si zástupce z “bazálních” řádů Superasterid a Asterid podle seznamu (pokud to bude možné) a dále aktuálně poznatelné druhy další z těchto skupin.

12. Konzultace

Tato konzultace probíhá v terénu v blízkosti kampusu JU, obvykle v parku Stromovka. Potřebujeme lupu, lopatku a Klíč ke květeně ČR (vše zajistí přednášející).

12.1 Superasteridy, Asteridy “bazální”

Ukážeme si zástupce z vývojových linií Lamiidy a Campanulidy podle seznamu (pokud to bude možné) a dále aktuálně poznatelné druhy další z těchto skupin.