Rostlinné orgány – generativní

v.170509

Kapitoly

  • květy budou zveřejněny v létě po ujasnění vztahu k autorskému zákonu
  • květenství zde
  • plody budou zveřejněny v létě po ujasnění vztahu k autorskému zákonu

Literatura

  • Novák et Skalický, 2008, kap. 5. Rostlinné orgány – generativní část (s. 108-128)
  • Ruggiero et al., 2015, tabulka systému zde
  • názvosloví podle Danihelka, Chrtek & Kaplan, 2012, publikace zde

Otázky a odpovědi

  • Květ nemůže být tvořen: oddenkem
  • Rostlina je dvoudomá pokud: na jedné rostlině jsou pouze květy buď samčí nebo samičí
  • Rostlina je mnohomanželná (polygamní) pokud se na ní vyskytují: samčí nebo samičí květy a oboupohlavné květy
  • Rostliny s oboupohlavnými květy a rostliny s pouze samičími květy se označuje jako: gynodioecie
  • Pokud jsou u druhu na každém jedinci samičí a oboupohlavné květy pak jde o: gynomonoecii
  • Druhy s rostlinami s oboupohlavnými květy a s rostlinami s pouze samčími květy se označuje jako: androdioecie
  • Pokud jsou u druhu na každém jedinci samčí a oboupohlavné květy pak jde o: andromonoecii
  • Pokud jsou u druhu na každém jedinci samčí, samičí i oboupohlavné květy pak jde o: trimonoecii
  • Pentacyklický květ má: květ uspořádán v pěti kruzích
  • Květy největšího množství krytosemenných (Magnoliopsida) jsou: pentacyklické
  • Květy největšího množství jehličnanů (Pinopsida) jsou: jehličnany květy nemají
  • Cyklické květy mají: části květů uspořádány v kruzích
  • Acyklické květy mají: květní části uspořádány ve spirále
  • Podle počtu členů v jednom kruhu v uspořádání květů u jednoděložných (výv. linie Monocots) jsou nejčastěji zastoupeny druhy: trimerické
  • Podle počtu členů v jednom kruhu v uspořádání květů u dvouděložných (výv. linie Eudicots) jsou nejčastěji zastoupeny druhy: pentamerické
  • Izomerické květy mají: stejný počet květních částí
  • Anizomerické květy mají: nestejný počet květních částí
  • Je-li květ trimerický, pak: má tři členy v každém kruhu
  • Je-li květ zygomorfní, pak je: souměrný
  • Je-li květ aktinomorfní, pak je: pravidelný
  • Jsou-li v květu květní obaly rozlišené, pak se rozlišují na: kalich a korunu
  • Baňkovitě rozšířené květní lůžko, které obsahuje zcela nebo částečně semeník, označujeme jako: češuli
  • Vývojově původnější květní lůžko je: prodloužené
  • Pokud jsou volné korunní lístky rozlišeny na dolní úzkou část a horní široce lupenitou, pak se spodní část nazývá: nehet
  • Dutý kuželovitý útvar květu, v nějž může být protažen korunní nebo okvětní lístek, označujeme jako: ostruha
  • Pokud nejsou rozlišitelné u květu kalich a koruna, pak hovoříme o: okvětí
  • Pakorunku má například: narcis (Narcissus)
  • Konvalinka vonná (Canvallaria majalis) má: srostlé okvětní lístky
  • Květ bobovitých (Fabaceae) nemá: pakorunku
  • Okvětí: nelze rozčlenit na kalich a korunu
  • Andreceum je: soubor všech tyčinek v květu
  • Tyčinky se neskládají z: blizny
  • Staminodium je: tyčinka ztrativší schopnost tvorby pylu
  • Srůstem nitek a/nebo prašníků vzniká: synandrium
  • Pokud jsou v květu dvě tyčinky delší než zbylé dvě tyčinky, pak jsou: dvoumocné
  • Pokud jsou v květu čtyři tyčinky delší než zbylé dvě tyčinky, pak jsou: čtyřmocné
  • Pokud je v květu deset tyčinek a devět je srostlých a jedna je volná, pak jde o tyčinky: dvoubratré
  • Pokud v květu srůstají všechny tyčinky do jediného svazku, pak hovoříme o tyčinkách: jednobratrých
  • Gynostemium vzniká srůstem: čnělky a tyčinky nebo tyčinek
  • Gynostegium vzniká srůstem: andrecea s gyneceem
  • Pestík se neskládá z: nitky
  • Apokarpní gyneceum je tvořeno: větším množstvím jednoplodolistových pestíků
  • Cenokarpní gyneceum je tvořeno: jedním pestíkem srostlým z většího množství plodolistů
  • Pokud plodolisty v květu srůstají stěnami, pak hovoříme o cenokarpní placentaci: synkarpní
  • Pokud plodolisty v květu srůstají jen svými okraji, pak hovoříme o cenokarpní placentaci: parakarpní
  • Pokud vajíčka vyrůstají na celé ploše plodolistu, pak hovoříme o placentaci: laminární
  • Čnělky s terčovitě rozšířenou bází označované jako stylopodium jsou známé z čeledi: miříkovité (Apiaceae)
  • Čnělka vyrůstající ze středu hluboce děleného semeníku se nazývá: gynobazická
  • Čnělce se podobající horní konce plodolistu u nedokonale srostlého cenokarpního gynecea (lomikámen, Saxifraga; hvozdíkovité, Caryophyllaceae) se označují jako: stylodia
  • V květním vzorci zkratka C znamená: koruna
  • V květním vzorci zkratka K znamená: kalich
  • V květním vzorci zkratka P znamená: okvětí
  • V květním vzorci zkratka A znamená: tyčinky
  • V květním vzorci zkratka G znamená: pestíky
  • Entomogamie je způsob přenosu pylu: hmyzem
  • Anemogamie je způsob přenosu pylu: větrem
  • Ornitogamie je způsob přenosu pylu: ptáky
  • Malakogamie je způsob přenosu pylu: měkkýši
  • Chiropterogamie je způsob přenosu pylu: kaloni
  • Samosprašnosti mnohé druhy krytosemenných rostlin zabraňují mimo jiné proterandrií, což znamená, že: tyčinky s pylem dozrávají dříve než gyneceum
  • Samosprašnosti mnohé druhy krytosemenných rostlin zabraňují mimo jiné proterogynií, což znamená, že: gyneceum dozrává dříve než tyčinky s pylem
  • U květenství hroznovitě větvených vykvétají postupně květy: odzdola nahoru nebo od obvodu ke středu
  • U květenství vrcholičnatě větvených vykvétají postupně květy: shora dolů nebo od středu k obvodu
  • Pokud v úžlabí listenu vyrůstá květní stopka s květem, pak se jedná o: jednoduché květenství
  • Pokud v úžlabí listenu vyrůstá dílčí květenství s květy, pak se jedná o: složené květenství
  • Jednoduchým květenstvím (ve vývojovém slova smyslu) není: lata
  • Jednoduchým květenstvím (ve vývojovém slova smyslu) není: vijan
  • Jednoduchým květenstvím je: klas
  • Zákrovní listeny jsou charakteristické pro: úbor
  • Existence jazykovitých a trubkovitých květů je charakteristická pro: úbor
  • Květy miříkovitých (Apiaceae) jsou upořádány do: složených okolíků
  • Plevy, pluchy, plušky a plenky jsou součástí složeného květenství: klásek
  • Suchý jednosemenný nepukavý plod tvořený jedním nebo více plodolisty, opadávající jako celek, suché oplodí těsně přiléhá k osemení; častá jsou létací zařízení, je:nažka
  • Dvounažka je typickým plodem čeledi: miříkovité (Apiaceae)
  • Suchý nepukavý jednosemenný plod tvořený 2 plodolisty, oplodí srůstá s osemením, je: obilka
  • Mezi suché poltivé plody nepatří: tobolka
  • Mezi suché poltivé plody patří: tvrdka
  • Mezi suché poltivé plody patří: struk
  • Lusk na rozdíl od šešule: vzniká z jednoho plodolistu
  • Mezi souplodí nepatří: bobule
  • Souplodí má např.: jahodník (Fragaria)
  • Mezi souplodí patří: hesperidium
  • Peckovice je: plod pravý dužnatý
  • Hustě nahloučené plody vznikající z jednoho apokarpního květu, označujeme jako: souplodí
  • Soubor plodů vzniklý z celého květenství srůstem květních lůžek nebo i samotných plodů označujeme jako: plodenství
  • Plodem kakaovníku (Theobroma cacao) je: bobule